Málo zveřejněných dat. To je hlavní problém vakcíny na covid-19 od Sinopharmu

5. březen 2021

Vakcína proti covidu-19 od čínské společnosti Sinopharm, o jejíž dodání do Česka usilují někteří politici, podle vědců pravděpodobně funguje. K tomu, aby byla v Evropě oficiálně schválena, ale chybějí důležitá data o vedlejších účincích a dalších podrobnostech.

Každý lék nebo očkovací látka prochází třemi fázemi testování na lidech. Obvykle se výsledky testování publikují ve vědeckých časopisech. V případě vakcíny BBIBP-CorV však výrobce Sinopharm dosud nezveřejnil podrobnosti o třetí fázi testování. V předběžných výsledcích o účinnosti se navíc objevily nesrovnalosti, které Sinopharm odmítl vysvětlit, upozorňují zahraniční zdroje.

Čtěte také

Přitom právě na zveřejněných podrobnostech závisí, jestli úřady vakcínu schválí k použití. V EU se o to stará Evropská léková agentura (EMA), nouzové použití mohou schválit jednotlivé státy na vlastní riziko.

Zásadní jsou data o nežádoucích účincích a podrobnější rozbor žádoucích účinků – například nakolik vakcína chrání před těžkým průběhem onemocnění nebo jak se očkovaným lidem změnila hladina protilátek nebo buněčné imunity.

„Já bych docela věřil, že ta vakcína bude fungovat, ale nemáme dost dat. Kdybych já byl úředníkem, který má o tom rozhodnout, tak bych to v žádném případě neudělal. Tady jde o zdraví lidí a vakcíny musí procházet standardními procesy,“ uvedl biochemik Jan Konvalinka v pořadu Osobnost Plus.

Princip inaktivovaného viru

Vakcína proti covidu-19 od Sinopharmu je založena na inaktivovaných, „mrtvých“ virech. Tím se velice odlišuje od covidových vakcín, kterými se v Česku a celé Evropě nyní očkuje a které jsou založeny jen na klíčové části dědičné informace viru. Inaktivovaný virus se nemůže množit a vyvolat onemocnění, ale imunitní systém člověka se naučí rozpoznávat jej jako cizorodý.

Čtěte také

Podle odborníků ale mohou být vakcíny s celým inaktivovaným virem paradoxně méně účinné než ty, které obsahují jen jeho části.

„Náš imunitní systém se naučí vytvářet neutralizující protilátky, které se navážou na povrchový protein viru a tak mu zabrání vstupovat do buněk, ale vytvářejí se také další druhy protilátek, které se na virus navážou v jiných místech a nezabrání infekci,“ upozorňuje Jon Cohen v podcastu vědeckého časopisu Science.

Vakcíny s celým virem se navíc podle odborníků obtížněji přizpůsobují novým variantám viru: je nutné v laboratoři virus namnožit, pro každou variantu zvlášť. Naproti tomu u modernějších RNA vakcín se může klíčová část dědičné informace změnit mnohem jednodušeji – Jon Cohen ze Science to přirovnává k výměně kazety v přehrávači.

autor: Martin Srb
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.