Maso z volně žijících zvířat je pro konzumenty velmi prospěšné, vyzdvihuje sedlák a vědec Kotrba

Radim Kotrba o sobě nemůže říct, že je zemědělec, protože nepobírá dotace. Nevešel by se totiž do škatulek.

Čtěte také

O odvaze, zarputilosti i byrokracii. Příběh dvou sedláků, kteří znovu budují rodinná hospodářství

„Já si přece mohu systém udělat daleko pestřejší. Můžu si na menší ploše dělat různé věci a kombinovat je. A takové kombinace systém, který je podporovaný, neumožňuje,“ vysvětluje „záhumenkář“, který se ve Výzkumném ústavu živočišné výroby a také na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity věnuje etologii.

Zemědělská produkce je dnes otázkou organizace a managementu. I za cenu dražšího výsledku je zákazník ochotný jet za farmářem, protože vnímá, co se v krajině děje.

„Ale bude stále velký počet zákazníků, který si koupí raději levný produkt. Je to pořád o nás. My jsme ti, kdo se bude rozhodovat, čemu dáme přednost, co tím podpoříme, nebo naopak nepodpoříme,“ zdůrazňuje význam koncového zákazníka na podobu zemědělství.

A co maso? 

Otázka, jestli je dnes produkce masa ekologická záležitost, nebo ne, je podle Kotrby dvojsečná.

Čtěte také

Když jí maso váš pes, vzdáte se steaku vy? Mazlíčci zatěžují klima, ale veganství je může zabít

„Pokud budeme zvířata chovat pouze intenzivně, na malé ploše, vozit krmení, které budeme hnojit průmyslovými nebo minerálními hnojivy – tak celý efekt může být alespoň škodlivý. A je to spojené například s nadměrnou konzumací,“ uvažuje. 

„Ale když budeme využívat v ekosystémech, které jsou k tomu vhodné, dobrý způsob řízení zvířat, a to navíc v pastevních systémech – tak místo toho, že budeme produkovat více skleníkových plynů, můžeme naopak přes kořeny rostlin a trav fixovat více oxidu uhličitého do půdy. Agrolesnické systémy k tomu přispívají z hlediska dřevní hmoty.“

Chovat zvířata pouze intenzivně, vozit krmení hnojené průmyslovými nebo minerálními hnojivy... Celý efekt může být alespoň škodlivý.
Radim Kotrba

Konzumace masa je pro člověka rozhodně prospěšná, tvrdí Kotrba: „Maso z druhů, které neprošly domestikací, z volně žijících zvířat, která chováme na farmách, je složením velmi prospěšné pro konzumenty. Takže za mě konzumace masa jednoznačně ano.“

Podporuje se údržba krajiny

Zemědělství v celé Evropě funguje na základě masivních státních dotací, přibližuje Kotrba. Každý stát prostřednictvím peněz a toho, co podporuje, ovlivňuje způsob, jak se zemědělci budou chovat.

Čtěte také

Vodu nejlépe zadrží pestrá krajina. Stát by měl přispět ke změně vztahu k půdě, říká sedlák Pitek

„Zemědělství z pohledu soukromého, rodinných farem, je životní styl. Evropa má velmi propracovaný systém, co za podpory očekává, a stále více se to odklání od podpory produkce. Finanční příspěvky jsou čím dále více svázané s mimoprodukčními funkcemi, tedy údržbou krajiny, zvyšování biodiverzity, s klimatickou změnou. Teď je přechodné období a připravuje se nová společná zemědělská politika.“

Každý stát si proto může zaměřit své preference podle svého. „A není to tak, že byste potlačil produkci. Naopak ji zvyšujete, protože lépe využíváte prostor a lépe zachycujete energii, která je zadarmo ze slunce. Je to pouze jiný přístup, třeba náročný z hlediska organizace i lidské práce. Ale je to v celku daleko produktivnější než klasické polní monokulturní pěstování plodin nebo intenzivní chov zvířat.“

Vlastní rodinnou farmu si proto Kotrba vymyslel jako model, který bude fungovat trochu samospádem, uzavírá.

Čím se Radim Kotrba zabývá jako etolog? Poslechněte si celé Hovory, moderuje Vlastimil Ježek.