Meda Mládková slaví sté narozeniny. Významnou mecenášku umění představuje výstava na Kampě
Jedním z vrcholů celoročního programu Století Medy Mládkové je výstava „Meda Ambasadorka umění“, kterou připravilo Museum Kampa. Jak fungoval její washingtonský dům nebo kam vedly cesty mnoha českých umělců a intelektuálů?
Historička umění, sběratelka, mecenáška, zakladatelka Musea Kampa - to vše spojujeme se jménem Meda Mládková, která 8. září oslaví sté narozeniny. Centrem oslav je - jak jinak než - pražské Museum Kampa, které její významné jubileum oslaví mimo jiné unikátní výstavou. Ta představuje nejen život Jana a Medy Mládkových v Americe, ale také jejich washingtonský dům, který vedle českých umělců a intelektuálů navštěvovaly osobnosti jako Madeleine Albrightová, Věra Chytilová, Henry Kissinger, Bohumil Hrabal a mnoho dalších.
„Rámec výstavy jsme vymezili léty 1960-1989. V roce 1960 totiž Meda následovala Jana do Washingtonu, kde ve svém prvním domě začala vytvářet salon středoevropského umění. Rok 1989 je pak rokem, kdy umírá Jan Viktor Mládek a v Československu dochází k politickým změnám,“ popisuje kurátor Pavel Liška.
Meda Mládková (* 8. září 1919) je historička umění, sběratelka, mecenáška, zakladatelka Nadace Jana a Medy Mládkových a Musea Kampa. Po druhé světové válce vystudovala ve Švýcarsku ekonomii. Po komunistickém puči se odmítla vrátit do Československa a zůstala v cizině. V 50. letech žila v Paříži, kde provozovala nakladatelství Editions Sokolova. Zároveň tu vystudovala dějiny umění. Ve francouzské metropoli se seznámila s Janem Mládkem, jedním ze zakladatelů Mezinárodního měnového fondu, kterého si později vzala za muže. V roce 1960 se přestěhovala do Washingtonu. Dům ve Washingtonu byl otevřený celé řadě významných osobností – jak původem z Československa (Ferdinand Peroutka s chotí, Jiří Voskovec a další) a střední Evropy, tak představitelům kulturního a politického života z USA (mj. Madeleine Albrightová). Při svých návštěvách v Americe u Mládkových pobýval kupříkladu legendární spisovatel Bohumil Hrabal nebo pozdější prezident Václav Havel. Od roku 1967 jezdila Meda Mládková do Československa a pravidelnou sběratelskou činností podporovala umělce, kteří nemohli svobodně vystavovat. Tato sbírka je základem dnešního Musea Kampa, které založila po svém návratu do Čech po sametové revoluci v roce 1989.
Autoři výstavy se snažili především zdůraznit její činnost propagátorky a podporovatelky umění, její manažerské a společenské schopnosti. „V první části se návštěvník seznámí s dětstvím a mládím paní Medy skrze fotografie a potom skrze novinové články z roku 1972 vstoupí do jejího domu a následně sestoupí do poslední části, kde jsou jednotlivá umělecká díla v dialogu s užitým uměním, s různými objekty, které paní Meda během svého života nasbírala a jak je prezentovala ve svém domě.“
K oslavám Medy Mládkové se váže také jedna výjimečná filmová akce - promítání dokumentů ze soukromé sbírky Medy a Jana Mládkových v Ponrepu, které se uskuteční ve spolupráci s Národním filmovým archivem 19. září. V archivu bylo 90 snímků a dokumentů z archivu Mládkových. Národní filmový archiv bude tyto snímky digitalizovat a poté bude jejich výběr promítán s úvodním slovem v kině Ponrepo. Součástí je přednáška o filmech z rodinného archivu a o československých exilových filmařích v USA.
Výstava Meda Ambasadorka umění potrvá v Museu Kampa v Praze až do 30. září.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
