Meteor o potopě světa, španělské chřipce a šikovných velrybách
Poslechněte si:
- 00:56 Co způsobila španělská chřipka?
- 07:22 Nastala opravdu biblická potopa světa?
- 20:23 Březen v zrcadle pranostik
- 32:14 Používají velryby nástroje?
- 42:28 Jak vypadá liščí rodina?
Hovoří geolog Jiří Jiránek nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy O liškách a lidech čte Anna Theimerová.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Co způsobila španělská chřipka?
Jedním slovem: pohromu. První světová válka ještě ani neskončila a přišla epidemie nového chřipkového viru, který zabil víc lidí než válka samotná. Ohnisko nemoci vypuklo ve Spojených státech ve vojenském výcvikovém táboře. Vojáci ji pak roznesli po Evropě. Proč se jí tedy říká španělská? A proč zabila tolik mladých lidí, když většinou bývají nejzranitelnější starší ročníky? To jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Nastala opravdu biblická potopa světa?
Noemova archa byla jedinou, která unikla potopě světa. To se píše v bibli. Záplava celé planety až po Himaláje je nemožná, tolik vody na planetě prostě nemáme. Jenže před tisíci roky byl pro lidi svět mnohem menším územím. Geolog Jiří Jiránek se zabýval myšlenkou, zda by inspirací pro biblický text nemohla být skutečná událost. Domnívá se, že ji našel. Roku 2800 př. n. l. mohla kolébku civilizace – Perský záliv, spláchnout obří vlna cunami.
Březen v zrcadle pranostik
Březen je důležitým měsícem především z hlediska zemědělců. Na pranostiky se dnes možná díváme spíše s lehkým úsměvem, protože víme, že nevycházejí na 100 %. Jenomže před staletími hrály pranostiky významnou roli. V době, kdy počasí věda nedokázala předvídat, byly významnou pomůckou třeba k tomu, aby rolníci zaseli ve správný čas. Naši předkové si všimli, že během roku se pravidelně opakují období, kdy je počasí podobné. Doc. Zdeněk Vašků velmi podrobně analyzoval deset tisíc pranostik. V aktuálním Meteoru jsme si představili ty nejzajímavější pranostiky měsíce března.
Používají velryby nástroje?
Možná si řeknete: Jak by mohly? Vždyť nemají ruce! Jenže už třeba takové novokaledonské vrány ukázaly, že to jde i jinak. Velryby k tomu dokonce nepotřebují ani ploutve. Stačí jim dýchací otvor. Jejich nástrojem jsou totiž bubliny vzduchu.
Biolog prof. Jaroslav Petr popsal, jak velrybí samci šimrají samičky drobnými bublinami na břichu. Používají je ale i k dalším účelům. Vědci zjistili, že se díky nim dokáží podívat, co se děje na hladině.
Jak vypadá liščí rodina?
Samec není jen od toho, aby oplodnil samičku. Podílí se na rodinném životě i během březosti samice. Na konci tohoto období, když už pro ni je obtížnější opustit doupě, stará se samec, aby měla co jíst. I po narození liščat nikam neutíká, hraje si s mláďaty, čímž je učí. Co dalšího se děje v liščí rodině? O tom se píše v knize O liškách a lidech, kterou vydalo nakladatelství Grada. V Meteoru z ní čte Anna Theimerová.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
