Meteor o virech ve střevech, srážce s planetkou a vraždách pro vědu

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Co provádí viry ve střevech?

Odhaduje se, že ve střevech máme deset bilionů bakterií|foto:Fotobanka Profimedia

Odhaduje se, že ve střevech máme deset bilionů bakterií. Což je stejně, jako počet našich vlastních buněk. Tenhle objev před lety odborníky velmi překvapil. Od té doby se hovoří o tzv. mikrobiomu nebo střevní mikroflóře. Ukázalo se, že má zásadní vliv na náš imunitní systém.

Jenže ve střevech nejsou jen bakterie, ale také viry. Jakou plní funkci? Způsobují nemoci? Jak se mění složení během našeho života? Můžeme se těch špatných nějak zbavit? O virech ve střevech jsme rozmlouvali s prof. Helenou Tlaskalovou – Hogenovou z Mikrobiologického ústavu AV.

První český parovůz

„Dne 17. září zažijeme zábavnou neděli v tak zvané Stromovce, zúčastníme-li se jedinečné podívané, která se tam bude vůbec po prvé odehrávat v Rakouské monarchii...“ Tak zní jádro pozvánky, kterou 14. září 1815 otiskují Prager Zeitung. Tehdy třiatřicetiletý Josef Božek, hlavní mechanik pražské polytechniky, předváděl svůj vylepšený parovůz.

Na místě řidiče svezl řadu potentátů v čele s místodržícím Chotkem. Vůbec přitom nevadilo, že samohyb musí co chvíli zastavit a „nabrat páru“... Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Sonda se záměrně srazí s planetkou

Vyhynutí dinosaurů je mementem, že se Země může srazit s planetkou či kometou s obrovskými následky. Teď už není Sluneční soustava tak plná bloudících planetek, ale vyloučit srážku se Zemí nemůžeme. Známe jich hodně, které naši dráhu kříží.

Strkat hlavu do písku a utěšovat se, že se nemůže nic stát, není dobrý přístup. Proto NASA vyslala do vesmíru misi DART, která se pokusí pozměnit dráhu měsíce planetky Didymos. Podílí se na tom i dr. Petr Pravec z Astronomického ústavu AV. Ke srážce dojde 27. září. Jak to celé dopadne?

Za zkamenělinami do kostelů

Chrám sv. Mikuláše, Malostranské náměsti, Praha |foto:Profimedia

Kostely jsou místa, kam chodíme za modlitbou, rozjímáním nebo církevními obřady. Když si prohlížíme vnitřky stavby, obvykle se musíme sklonit před umem našich předků, kteří dokázali kostely nejen vybudovat, ale zároveň je udělat krásnými.

A právě mramory a kameny, kterými jsou interiéry obloženy, jsou nesmírně zajímavé z pohledu geologického i paleontologického. i Se Štěpánem Rakem jsme navštívili kostel sv. Jakuba v Berouně, sv. Mikuláše a U Pražského Jezulátka v Praze. Překvapí vás, kolik zkamenělin tam lze spatřit.

Vraždy ve jménu anatomie

Lékaři v 18. století měli velký nedostatek těl pro pitvy. Vykradači hrobů měli žně|foto:Shutterstock

Lékaři v 18. století měli velký nedostatek těl pro pitvy. Týkalo se to především Velké Británie a USA. Vykradači hrobů měli žně. Jenomže finanční zisk z prodeje mrtvých těl byl tak velkým lákadlem, že vedl k vraždám. Sérioví vrazi zásobovali lékaře, kteří se po původu těl raději neptali. Václav Jílek čte o vraždách ve jménu anatomie z knihy Sama Keana, která česky vychází pod názvem Zločiny ve jménu vědy. Vydává ji nakladatelství Grada.