Meteor o zakladateli pořadu Josefu Kleiblovi, náklaďácích a neposlušné sekundě

10. září 2022

Poslechněte si:

  • 01:09 Vzpomínky zakladatele Meteoru Josefa Kleibla
  • 24:38 První nákladní auto na dieselový pohon
  • 30:02 Budeme na hodinách ubírat sekundu?
  • 39:24 Biolog pod vlajkou se zkříženými hnáty 2/2

Hovoří zakladatel Meteoru Josef Kleibl a astrofyzik Petr Kulhánek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zločiny ve jménu vědy čte Václav Jílek.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Vzpomínky zakladatele Meteoru Josefa Kleibla

V sobotu 3. září zemřel ve věku 91 let zakladatel Meteoru PhDr. Josef Kleibl. Současný autor pořadu Petr Sobotka se s ním v posledních letech scházel a vznikl soubor mnoha vzpomínek.

Čtěte také

Víte, jak vznikla slavná rubrika Hlas pro tento den, která představovala zpěvné ptáky? Jak Josef Kleibl chodil na nápady, kterých byl Meteor plný? Jaké těžkosti měl po srpnu 1968? Jaký úspěch zaznamenaly jeho knihy?

Anebo díky čemu mohl být Meteor vysílán o premiérách i během letních prázdnin? Na tyto a další otázky odpovídal, vzpomínal a vyprávěl. Meteor zůstal v jeho srdci až do posledních dní.

První nákladní auto na dieselový pohon

Transport prvního nákladního vozu Benz se vznětovým motorem z Německa do Sovětského svazu (1930)

Jak známo, koncem 19. století německý inženýr Rudolf Diesel vyvinul nový typ motoru. Ten nespaloval benzín, ale naftu. Zpočátku to vypadalo, že nové motory jsou předurčeny hlavně jako účinnější náhrada parních strojů. Na použití v dopravě byly totiž dosti robustní a nepružné.

Dne 10. září 1923 v kopcovitém okolí továrny v Gaggenau u Baden-Badenu začíná jízdní zkouška prvního nákladního auta se vznětovým motorem. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Budeme na hodinách ubírat sekundu?

Budeme na hodinách ubírat sekundu?

Lidé vždy potřebovali měřit čas. Jak postupovala věda a technika, měnily se výrazně i způsoby měření. Od slunečních, přesýpacích, kyvadlových hodin až po atomové. Jenže čím přesněji umíme čas měřit, tím větší nepravidelnosti v jeho toku odhalujeme.

Země se totiž neotáčí stále stejnou rychlostí. Měření ukázala, že se zpomaluje. Za poslední půlstoletí narost rozdíl skoro na půlminutu, a to už je problém. Jak se to řeší? Přidáváním sekund. Jenže Země všechny překvapila a otáčení zrychlila. Co s tím? Dilema nám popsal prof. Petr Kulhánek z ČVUT.

Biolog pod vlajkou se zkříženými hnáty 2/2

Aboringinci vysvětlují Williamu Dampierovi, jak funguje bumerang

Jmenoval se William Dampier a žil na přelomu 17. a 18. století. Jeho loupení v Karibiku mu zároveň poskytlo příležitost studovat tamní přírodu. Jako první podrobně popsal hurikán, naučil se rozumět větrům a mořským proudům. Byl i skvělým navigátorem.

O všech svých pozorováních si vedl zápisky. Angličtina díky němu zná slova jako banán nebo avokádo. Své zážitky popsal v knize Nová cesta kolem světa. Někteří historici ji považují za úplně první moderní cestopis, který založil nový žánr.

O pirátovi a biologovi v jedné osobě píše americký spisovatel Sam Kean v knize, která česky vychází pod názvem Zločiny ve jménu vědy. Vydává ji nakladatelství Grada, na trhu by se měla objevit na podzim a v Meteoru z ní čte Václav Jílek.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související