Mezi šesticípé hvězdy a plynové komory v Osvětimi patří rovnítko, připomíná holocaust tajemník židovských obcí Kraus

31. leden 2021

Od osvobození vyhlazovacího a koncentračního tábora Osvětim-Březinka uběhlo 76 let. Ve společnosti se ale nadále objevují lidé, kteří popírají utrpení Židů a dalších skupin lidí za druhé světové války. „Ten úplně nejjednodušší důvod spočívá s největší pravděpodobností v tom, že pro řadu lidí je to natolik nepředstavitelné, že je pro ně jednodušší to popřít, vyhnout se něčemu tak hroznému. Je to úhybný manévr,“ soudí tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.

Pro část společnosti jde podle tajemníka Krause o politickou agendu: „Která vychází z jejich příklonu ať už k antisemitismu anebo k nějakým formám neonacismu, což není nutně propojené. Další část lidí věří na židovská spiknutí, anebo se jim zamlouvají myšlenky třetí říše a Adolfa Hitlera. Pro ně je představa o holocaustu nesmírně nepříjemná a snaží se jí vytěsnit.“

Čtěte také

A je tady ještě čtvrtá kategorie společnosti, tedy ti, kteří jen vždy a za všech okolností chtějí stát proti většinovému názoru, soudí Kraus v pořadu Vertikála Českého rozhlasu Plus.

„U nich může být jen pocit, že když všichni něco říkají, tak to přece určitě nemůže být pravda. Ostatní se chovají jako stádo, ale já jsem ten, který dokáže vidět za roh a uvědomit si věci, které ostatní lidi nevidí,“ vypočítává.

Žlutá hvězda pro neočkované?

Debata o míře popírání či neporozumění holocaustu v Česku znovu ožila poté, co se na demonstraci proti vládním protiepidemickým opatřením objevili lidé s Davidovou hvězdou a nápisem „neočkovaný“.

Hvězdou ale nacisté označovali židovské obyvatele. „Zneužití jakéhokoliv náboženského symbolu – přestože bychom mohli diskutovat, zda je tento symbol zrovna náboženský – je velice diskutabilní,“ míní Kraus. 

„Proto vyšlo i společné prohlášení, pod kterým se podepsali kolegové z České biskupské konference a Ekumenické rady církví. S těmito symboly totiž nelze podle našeho názoru volně nakládat,“ říká

Šesticípá židovská hvězda byla symbolem utrpení Židů, kteří ji nosit museli. „Nejde jen o tento symbol, ale on symbolizuje i to, co se dělo v počátečních stadiích okupace, i to, kam to nakonec vedlo,“ tvrdí tajemník.

Čtěte také

„Mezi Davidovou hvězdou a mezi plynové komory v Osvětimi můžeme položit rovnítko. Holokaust byl systematický a měl zvrácenou preciznost a propracovanost postavenou na legislativě. Protože tady byly přijaty zákony, které jasně deklarovaly, kdo je podčlověk, a podle toho s ním taky bylo zacházeno. Člověk nejdřív přišel o svá občanská práva a pak i o ta vlastnická a osobní, o svobodu a nakonec i o život. Všechna tato stadia tato hvězda symbolizuje,“ dodává Tomáš Kraus.  

Také politolog a odborník na extremismus z Institutu politologických studií Jan Charvát se domnívá, že by podobné symboly měly být ve společnosti tabu.

„Ale narážíme na to, že pro některé skupiny to tabu není – a teď se s tím snažíme nějak vyrovnat. Přemýšlíme, jestli je to něco, co by měl řešit zákon a zároveň docházíme k výsledku, že to možná není úplně nejvhodnější. A že to je věc, která by měla být součástí naší kultury. Vycházející z na jedné straně schopnosti empatie a na straně druhé s povědomím o historii.“

Špatní jsou ti druzí. Pokaždé

„Když se začne hovořit o antisemitismu, rasismu, tak si najednou uvědomíte, že se pořád jedná o ten samý proces, který vychází z jednoho základu: paušalizace, generalizace, odsouzení, hledání obětního beránka. Špatní jsou ti druzí – oni nesou odpovědnost za naše neštěstí. A když se jich zbavíme, nebo se jim vyhneme, tak na tom budeme líp,“ zdůrazňuje Charvát.

Současná doba podle něj nahrává konspiračním teoriím, to potvrzuje i Kraus.

„Zaznamenal jsem docela hezký bonmot: Proč je v Izraeli tak úspěšná vakcinace a zdravotní situace s covidem? A proč jsou Izraelci dáváním všem za příklad? Protože nevěří tomu, že covid je židovské spiknutí,“ dodává Tomáš Kraus.

Celý pořad Vertikála si poslechněte v audiozáznamu. Ptala se Eva Hůlková.

autoři: Eva Hůlková , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.