Michal Šlesingr downgradoval svoji zbraň

Na olympiádu odletěl Michal Šlesingr vlastně už 20. ledna. Za peníze, které dostal za předchozí výsledky, pobýval s trenérem, stejně jako Veronika Vítková, poblíž Vancouveru. Před dvěma dny se přidali ke zbytku týmu, který se mezitím přesunul do olympijského Whistleru. Změna číslo jedna to sice nebyla, ale zmíníme se o ní nejdřív.

"Přijel jsem do vesnice a byl jsem z toho mrzutý. Líbilo se mi na soustředění. Sice jsme tam neměli moc hezké počasí, ale poslední den se umoudřilo a bylo to krásné. Také sněhu bylo hodně. Pak jsme přijeli sem a nijak mě to tu nenadchlo," říká Michal Šlesingr.

Zvykání si na olympijskou vesnici má ovšem o něco snazší než ostatní. Jeho tělo si žije už déle v biorytmu místního časového pásma. "Srovnal jsem se celkem brzy. Za dva dny jsem už spal normálně, třetí den mi to přišlo dobré," svěřuje se.

Změna dvě tedy odškrtnuta. Když se Michal Šlesingr dokázal přizpůsobit času, jak rychle se popasuje se střelbou? O záludnosti otázky by svědčila i pětisekundová pauza, než řekl toto: "Bůh ví. Nevím, za jak dlouho se srovnám se střelbou. To jsou otázky..."

Přes drobnou stížnost byla otázka adekvátní situaci. Trenér Vlastimil Vávra dirigoval Michala Šlesingra při prvním tréninku na střelnici ve Whistler Olympic Parku, aby si před každou první ránou ověřil polohu. A co ten pokyn znamená? "Je to už automatika, ale občas na to člověk nepomyslí a podcení to. Pak na mě trenér křičí, ať si zkontroluji polohu," vysvětluje Michal Šlesingr.

"Boušku, dej si pak tři nahoru už!" zakřičel na Šlesingra trenér Vávra při dalším průjezdu svěřence kolem střelnice. A tak to šlo dokola. Proč to všechno? Vysvětlení nabídne zmínka o jiné změně. Tentokráte jde o návrat k jedné známé, ke které se Michal Šlesingr už kdysi tulil. K pažbě, se kterou střílel ještě v minulé sezóně, ale kterou vyměnil, aby se k ní vrátil.

"Kdy jsme byli na kempu na Mount Washingtonu, tak jsem prohodil spoušť. Je to trochu jiné, takže se s tím sžívám," říká. A nebylo by jednodušší pořídit si raději celou novou zbraň? "Naopak, zbraň se neupgraduje, ale downgraduje," namítá.

Aby naopak pomohla upgradovat Šlesingrův výkon. Zvykání si tedy není snadné. I tím, že olympiáda je pokaždé výjimečná, vyčnívá nad ostatní závody. "Faktem je, že olympiáda je jeden velký cirkus," přiznává.

Je jen otázkou, kdo v něm hraje jakou roli. Kým by mohl být v cirkusu Michal Šlesingr? "Artista asi ne, na medvěda, který by šlapal na kole, se také necítím. Možná kašpar," přemítá. Ovšem potlesk by si chtěl vysloužit ne za klaunské představení, ale za co nejlepší výkon jak v běžecké části biatlonu, tak na střelnici.