Milada Rádlová, zapomenutá dcera třetího prezidenta

5. leden 2023

Byla to jedna z nejdramatičtějších nocí moderních českých dějin. Berlínské kancléřství ze 14. na 15. březen 1939 a brutální nátlak nacistických špiček na československého prezidenta Emila Háchu, aby „odevzdal osud českého národa a státu do rukou vůdce německého národa“. Strastiplnou cestu podstoupila s Háchou i jeho dcera. Co víme o jejím životě?

Milada (narozena 1903) mohla prožít obyčejný život dívky z „lepší“ rodiny. Otec byl významný a respektovaný právní odborník, milovník umění. Dcera studovala, domluvila se několika jazyky, pracovala jako bankovní úřednice, hrála tenis, jezdila na koni.

Čtěte také

Provdala se v roce 1927 za Háchova podřízeného z Nejvyššího správního soudu Zdeňka Rádla. Navenek šťastné manželství bylo po deseti letech rozvedeno; důvodem snad bylo, že Milada Rádlová nemohla mít děti. Bývalí manželé ale udržovali přátelské styky a Zdeněk Rádl později prokázal bývalé manželce mimořádné služby.

Rozvod dcery Háchu zasáhl, stejně jako smrt manželky. Vše se navíc sešlo s plánovaným odchodem na penzi, na které neměl mít dlouho klid: v souvislosti s dramatickými změnami na podzim 1938 byl Hácha požádán, aby kandidoval na prezidenta republiky, výrazně zmenšené po odtržení pohraničí. Hácha o funkci nejevil velký zájem a přijal ji na naléhání politiků jako úkol a službu.

Pohřeb v přísném utajení

Kandidaturu mu rozmlouvala i dcera, která se později odmítla přestěhovat na Hrad, nakonec ale přání otce vyhověla. Protože byl Hácha vdovcem, plnila Milada Rádlová v některých případech funkci „první dámy“.

Čtěte také

Proto také odjela s Háchou 14. března 1939 do Berlína. Často bývá v této souvislosti zmiňováno, že na berlínském nádraží obdržela dva dárky od Adolfa Hitlera: kytici růží a bonboniéru. Zatímco růže nechal Hitler Rádlové skutečně poslat, bonboniéra byla pozorností vedoucího Hitlerovy kanceláře Otto Meisnera.

Během války byla Rádlová Háchovým nejbližším člověkem a mohla také nejlépe sledovat zhoršující se zdravotní stav prezidenta. V rámci možností mu všemožně pomáhala, připravovala ho na složitá jednání s nacistickými představiteli, propojovala Háchu s odbojáři. Odporem k německým okupantům se netajila, ostatně obávaný „druhý muž Protektorátu“ Karl Hermann Frank se vyjádřil v tom smyslu, že kdyby Rádlová nebyla dcerou prezidenta, už dávno by byla v koncentračním táboře.

Čtěte také

Konec války znamenal internaci Háchy ve vězeňské nemocnici a jeho následnou smrt; pro Rádlovou okamžitý vyhazov z lánského zámku, kde žila. Podle výpovědi si směla sbalit dva kufry a byla autem dovezena do centra Prahy, kde ji vysadili. Pomohl bývalý manžel, který sehnal pro Rádlovou byt. A znovu Zdeněk Rádl se také ujal zařizování pohřbu Emila Háchy, který na příkaz úřadů probíhal v přísném utajení. Bývalou manželku na pohřeb doprovodil.

Milada Rádlová žila dalších čtyřicet let na pomyslném okraji: směla vykonávat práci, která neodpovídala jejím schopnostem a vzdělání, a tiše sledovala, jak je její otec haněn ve sdělovacích prostředcích. V roce 1968 dala několik rozhovorů, aby se veřejnost o její „existenci“ dozvěděla až v souvislosti s jejím úmrtím v prosinci 1989. Její život přiblíží historik Josef Tomeš.

autor: David Hertl
Spustit audio