Milan Slezák: Guantánamo stále čeká na zavření

23. červenec 2015

Jistě si vzpomenete na rozruch, který budily zprávy o drsných vyšetřovacích metodách v americké věznici Guantánamo.

A vybavíte si takzvaný waterboarding a další postupy, o nichž i Američané později řekli, že šlo o mučení. Vzpomenete si také na to, že už v předvolební kampani před svým prvním vítězstvím v roce 2008 Barack Obama sliboval, že věznici urychleně zavře?

Tiskový mluvčí Bílého domu Josh Earnest teď naznačil, že její likvidace se snad přiblížila. Práce na návrhu, který to má umožnit, je podle Earnesta ve „finálních fázích“.

Je tak snadné to ironizovat!

Čtěte také

Rozhodnutí o zavření guantánamské věznice bylo přece jedním z prvních, které Barack Obama po převzetí prezidentského úřadu vyhlásil. Jenže od té doby uplynulo šest a půl roku a uzavření věznice stále není v dohledu.

Kdyby bylo, mluvčí Earnest by si to nenechal pro sebe a nemluvil by o finálních fázích pouhého návrhu na její uzavření. Je snadno pochopitelné, že Obamovi, který je právník a vždycky kladl důraz na dodržování občanských práv, je Guantánamo, kde jsou podezřelí zadržováni roky bez řádného procesu, trnem v očích.

Americký prezident Barack Obama

A přesto – a navzdory rozsáhlým pravomocím, které americký prezident má – jeho administrativa nedokázala tamní věznici celá ta dlouhá léta zavřít. Už ve svém prvním prezidentském roce, tedy v roce 2009, Obama uznal, že termín, který si pro tento účel sám vybral – rok 2010 – je nerealistický. Pak byl prezidentem zvolen podruhé. A s Guantánamem ani tak nepohnul. Proč se mu to nepodařilo?

Ono se totiž Guantánamo velmi špatně vyprazdňuje.

Čtěte také

Pokus postavit vězně před americké civilní soudy narazil na řadu právních překážek, u nichž i Obama uznal, že jsou asi nezdolatelné.

Pokus převést vězně bez soudu do věznic na pevnině narazil na odpor Kongresu. Proti se – z různých důvodů – postavila široká koalice složená jak z opozičních republikánů, tak z členů prezidentovy vlastní Demokratické strany.

Guantánamo

Řadu bývalých guantánamských vězňů si rozebraly státy, které o to Američané poprosili – a dovedu si představit, že přikývnutí jim také příslušně vykompenzovali. Žebříček států, které v tom Spojeným státům vyšly vstříc, vede Afghánistán, následovaný Saúdskou Arábií a Pákistánem. Osm lidí z Guantánama přijalo i Slovensko.

Navzdory tomu zůstává za mřížemi na Guantánamu 122 lidí z původních 684. Zůstávají ti, kteří podle Američanů představují největší nebezpečí. Bylo by i tak dobré Guantánamo uzavřít? Vždyť se mnozí z těch, které Američané vydali do jiných států, poněvadž tvrdili, že propuštění už žádné velké nebezpečí nepředstavují, vrátili do starých stop a znovu začali bojovat proti Západu!

Čtěte také

Ano, i tak by bylo Guantánamo zavřít.

Pokud nevěříte, že i terorista má právo na spravedlivý proces, a to v rozumné době od zadržení, vracíte se mentálně zpátky někam do doby kardinála Richelieu, kdy byl tzv. zájem státu kdykoli schopen přebít práva podezřelého.

A je dobré si uvědomit, že v takovém ovzduší byste právo na spravedlivý proces neměli ani vy sami.

autor: msl
Spustit audio