Moje zkušenosti z kanoistiky jsou nedílnou součástí toho, když navrhuju novou trať, říká Jaroslav Pollert
Jaroslav Pollert působí na Stavební fakultě ČVUT, kde se zabývá vodními díly a vodním hospodářstvím. Je ale také součástí rodiny, která se v několika generacích věnuje kanoistice: jeho bratrancem je Lukáš Pollert, olympijský vítěz. Otec Jaroslav Pollert starší získal tři tituly mistra světa na divoké vodě. „Kanoistika je pro lecjaký věk,“ říká čtyřnásobný mistr světa Pollert mladší, který svůj první titul vybojoval ve věku devatenácti let a poslední po třicítce.
Jako vysokoškolský profesor se zabývá třeba stavbou tratí pro kanoisty pro divokou vodu. Realizoval je také na dvou olympiádách. Právě sportovní zkušenosti jsou důležité při návrhu modelů jeho staveb.
Čtěte také
„Jsou nedílnou součástí návrhu. Tuším, co by se tam udělat mělo a nemělo z hlediska bezpečnosti. Co by bylo důležité, aby to vypadalo dobře a aby to bylo neustále jiné. Zkušenosti jsou nezastupitelná součást návrhu, a proto se zřejmě na nás obrátili několikrát.“
Ve své práci Pollert kombinuje matematické a fyzikální modelování. Zatímco to matematické poskytuje některé informace o vodě, které nejsou vidět, například proudění, fyzikální modelování umožňuje vizualizaci věci, třeba kanálu pro vodní slalom.
„Fyzikální metoda je praktická, vidíme, jak to tam teče. V kanálech pro vodní slalom je to nezastupitelná záležitost, to zkrátka tak rychle matematickým modelem neuděláme. Je to krásně vidět, jak to proudí, obzvláště s překážkami, které jsem vyvinul. Jde o magnetické překážky, které si mohu kamkoliv pohnout, nastavím a okamžitě to vidím,“ přibližuje.
Čtěte také
Moderní kanály, které se teď budují, mají umělý oběh. Výhodou je, že se můžou postavit úplně kdekoliv, i uprostřed slumu v Riu nebo v Tokiu na poloostrově. Voda je čerpaná ze spodního jezera.
„Kanál v Riu je smutný příběh, jelo se tam rok po olympiádě ještě mistrovství světa. Teď už to nefunguje, možná je z toho koupaliště,“ říká o své trati, za kterou dostal cenu za sport a inovace Mezinárodního olympijského výboru.
Stejný osud koupaliště stihl i olympijský kanál v Aténách, připomíná Pollert.
Inovace z 3D tiskáren
Nové technologie, konkrétně 3D tiskárny, hrají v jeho oboru velký význam. I když je pravda, že voda stále teče z kopce, všechno okolo se může zlepšovat.
Nejnovějším projektem Jaroslava Pollerta je umělá slalomová dráha v Kadani. Terén se nejprve vyfotí a počítač na základě fotek složí digitální model terénu. A ten se pak vytiskne na 3D tiskárně.
Čtěte také
„My v tomto projektu jdeme ještě dále. Chceme udělat nové inovativní překážky, dynamické překážky, které nejsou úplně hranaté, jsou různých oblých tvarů tak, aby to připomínalo přírodní koryto.“ A výsledný model vytiskne na betonové tiskárně.
Hlavním pracovním tématem Jaroslava Pollerta jsou modely odpadních stok. „Nejnověji mám patent na nátokový objekt do dosazovacích nádrží na kal na čistírnách odpadních vod. Dochází k optimalizaci proudění tak, aby se zvýšila účinnost sedimentace, aby voda, co odtéká do řeky, byla co nejčistší,“ dodává vysokoškolský profesor s tím, že jeho doménou je hydraulická stránka věci.
Problémem kanalizace je její ucpávání, a to tukem. „Tam dojde ke snížení, zmenšení průtočného profilu. Problém dělají také vlhčené ubrousky. Kanalizace a čistírny odpadních vod mají odstraňovat tekuté znečištění. Jakékoliv pevné znečištění do kanalizace nepatří. Lidé tam hází kdeco a to způsobuje problém a zacpávání zejména na česlech v čistírně.“
Poslechněte si celý rozhovor, Jaroslava Pollerta se ptá David Šťáhlavský.
Související
-
Pacienti bývají rádi, že je uspává olympijský vítěz, směje se Lukáš Pollert
První a hned zlatou olympijskou medaili získal před 29 lety v Barceloně. Další stříbrnou o čtyři roky později v Atlantě. Dnes pracuje jako anesteziolog v Motole.
-
Baletka Adéla Pollertová: Začátky byly úplně nejhorší, co si vůbec můžete představit
Od mala dělala gymnastiku. V patnácti letech začala s baletem a dostala se až na špici. Nejen o tanci mluvila v pořadu Až na dřeň někdejší primabalerina Adéla Pollertová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
