Mokřad Žabák podle radnice neexistuje. Biologové v něm přitom našli chráněné a ohrožené živočichy

Podle starosty Lysé žádný mokřad neexistuje, podle opozice jde naopak o unikátní místo, které si zasluhuje ochranu.

Starosta města Karel Otava (ČSSD) dlouhodobě zastává postoj, že žádný mokřad ve městě vyhlášen není. Lokalita podle něj budí zdání mokřadu jen proto, že se ucpal mostní propustek v potoce, který místem protéká a louku proto zaplavila voda.

Městský úřad v Lysé nad Labem ale dodnes o vyhlášení významného krajinného prvku nerozhodl.
Okrašlovací spolek čelákovický

Mokřad Žabák v Lysé nad Labem|foto:Lysá nás spojuje - Tisková zpráva Boj o Mokřad Žabák

A k budoucímu využití nemá co říct, dokud neproběhne biologický výzkum ze strany Středočeského kraje. Nicméně, obyvatelé sdružení do opozičního spolku Lysá nás spojuje, vědci z Univerzity Karlovy nebo ochránci přírody si myslí něco jiného.

„Samozřejmě mokřad Žabák existuje. Už teď, o tom není vůbec sporu. Když se projdete tím územím, zvlášť tou jeho západní částí, tak se to jinak než mokřad nazvat nedá,” oponuje Jiří Koptík z organizace Belleco, který vypracoval studii citlivé revitalizace dotyčné lokality.

Desítky zvláště chráněných druhů

Mokřad Žabák je neoficiální název lokality na východním konci Lysé nad Labem u železniční trati do Milovic a kousek od rybníku Okrouhlík. V katastru je lokalita vedená jako trvalý travní porost a v minulosti sloužila k pastvě.

Pak si ale biologové všimli, že na zpustlé louce se vyskytují zajímavé druhy ptáků a hmyzu. Výzkumníci z Univerzity Karlovy loni při biologickém průzkumu na lokalitě prokázali výskyt 47 zvláště chráněných a šest kriticky ohrožených druhů. Jde zejména o ptactvo a hmyz.

Mokřad Žabák v Lysé nad Labem|foto:Lysá nás spojuje - Tisková zpráva Boj o Mokřad Žabák

Okrašlovací spolek čelákovický proto na základě průzkumu podal loni v červnu na městský úřad podnět k vyhlášení významného krajinného prvku. Cílem je, aby lokalita byla úředně chráněná a tím pádem veškeré aktivity, jako čištění potoka nebo kácení dřevin probíhaly tak, aby nedocházelo k poškození biotopu. Městský úřad v Lysé nad Labem ale dodnes o vyhlášení nerozhodl, a to údajně kvůli nedostatku pokladů pro zahájení řízení.

Lokalitě hrozila zástavba projektem Svět záchranářů, což mělo být výukové a vzdělávací centrum za čtvrt miliardy korun. Město plánovalo, že pozemky, na kterých mokřad leží, věnuje investorovi stavby, Středočeskému kraji, za korunu. Kraj ale po biologickém průzkumu nakonec od záměru upustil a Svět záchranářů vznikne jinde. Dále má přes část území Žabáku vést dlouho plánovaný obchvat města.

Území má přinejmenším regionální a v několika ohledech i nadregionální význam.
zoolog Radek Lučan

Na ten místní čekají už asi dvacet let. Krajská správa a údržba silnic zadala v lokalitě vlastní biologický výzkum, a pokud se podaří dokončit výkup zbývajících pozemků, tak stavební povolení má být vydáno příští rok.

Fanoušci mokřadu projekt prý nechtějí blokovat, město totiž obchvat potřebuje. Usilují ale o to, aby stavba měla na mokřad co nejmenší dopady. Silnice by tedy Žabák měla buď přemostit, nebo je teoreticky možné mokřad posunout na sousední louku vhodnou pro rozliv vody. Spolek nechal zpracovat studii, která předložila návrhy na úpravu lokality tak, aby byly zachovány biologické hodnoty.

Mokřad je tam dlouhodobě, míní vědec

„Území má přinejmenším regionální a v několika ohledech i nadregionální význam z pohledu několika skupin organismů, ze kterých jsou naprostá většina organismy vázané na otevřené bezlesé mokřady. Takovou asi vizuálně nejnápadnější skupinou jsou ptáci, kteří jednak toto území využívají v období jarní a podzimní migrace, přičemž v období jarní migrace, zvlášť v letech, kdy je zvýšená vodní hladina, se zde sdružují velké počty ptáků, kterým se říká bahňáci, což je globálně ohrožená skupina,” vysvětluje zoolog Radek Lučan z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Právě charakter otevřeného lučního mokřadu je podle Lučana hlavní předností Žabáku. Lesních mokřadů je totiž v Česku poměrně dost, například na Šumavě.

Ale odlesněné pravidelně zaplavované lokality jsou vzácné, protože se nacházejí obvykle v nížinách, které lidé už stihli odvodnit a převést na zemědělskou půdu. Výskyt vzácných brouků střevlíků pak podle něj dokazuje, že Žabák je zatopen dlouhodobě a nejde tedy o jednorázový výkyv kvůli ucpání potoka.

Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka v audiozáznamu.