Mor na letní festivaly

V porovnání se začátkem devadesátých let se na první pohled zdá, že jsme na tom, co se možnosti výběru hudby týče, o mnoho lépe. Už není třeba jezdit za oblíbenou kapelou na druhý konec republiky, trávit dlouhé hodiny ve vlaku a autobusu. Toto léto máme - ať jsme odkudkoli z republiky - hvězdy téměř za rohem. Zvláštní móda přikazuje, že hudební festival, nejlépe zaštítěný zvučnými jmény, musí být pomalu v každé Horní dolní lhotě.

Když se podíváme na internet, vyvalí se na nás nabídka více než 200 letních hudebních festivalů, žánrově od folku přes rock a punk, house, folklór až po klasickou hudbu. Ovšem i v případě, že budeme žánrově naprosto vyhraněni, budeme si muset vybrat - pokud jsme se ovšem nerozhodli udělat si vyloženě festivalové léto a jezdit od místa k místu. V tom případě by možná bylo dobré zkontaktovat některou z kapel, kterou důsledné objíždění festivalů z různých důvodů baví, nebo se mu prostě jenom věnuje, a domluvit si společné výlety (aspoň si můžeme být jisti, že nám těch festivalů moc neunikne).

Pochopitelně není nic špatného na tom, že za dobrými kapelami to nyní má už většina lidí odkudkoli z republiky blízko. I když na druhou stranu není až tak od věci zvednout se, dojet o pár vesnic či městeček dál a spojit kulturní vyžití s výletem. O to ale v prvé řadě nejde. Jde o to, co nám nabízejí pořadatelé festivalů. U mnoha festivalů začíná převažovat dojem, že se jedná o jakýsi putovní cirkus, který rozbalí své šapitó hned tady, hned zas tam. Akorát pod jiným jménem, ale až na čestné výjimky se stejnými tvářemi a programem. Mění se pouze datum a místo vystoupení - přesně jak na správné kočovné výpravě. Kapely teď nedělají koncertní šňůry, ale obrážejí jeden festival za druhým. Pro stejnou věc jenom jiný název.

Ale čím tak zásadně jiným by nás organizátoři letních hudebních festivalů mohli oslnit, abychom si nestěžovali, že je to pořád to samé? S doprovodnými programy, které na žádném festivalu nemůžou chybět, nás už asi nevytrhnou, i když v případě, že nám festival proprší, každá čajovna dobrá. I v dalších ohledech je to s námi těžké - když přijede hvězd málo, stěžujeme si (v případě, že se objeví jenom na plakátech, pochopitelně a oprávněně tím víc). Když jich je dost, ale takových těch "putovních", připadá nám, že nám na festivale chybí regionální otisk "neznámých, mladých a začínajících" kapel. Když se jedná o festival mladý, nedůvěřujeme mu, protože není ozkoušen. Když má naopak dlouhou tradici, může nás to svádět vlastně k naprosto podivnému opovržení, že "tam už jezdí všichni". Jediné, čím se tak ještě může festival vyšvihnout, je to, že nám na něm bude po celou dobu krásně svítit sluníčko. Ale ne zas tak, abychom se před ním museli schovávat do stanů a hudbu slyšeli jenom "skrze".

Jak si tedy vybíráme? Nalákat nakonec může např. taková drobnost jako název festivalu, pokud se aspoň trochu odlišuje od ostatních, to znamená, že není pojmenovaný podle místa konání. Anebo to, že blízko bydlí kamarádi nebo babička či je na dobu konání festivalu dlouhodobě hlášená tlaková výše.