Moravské jeřabiny, nebo-li citrony severu, se rozšířily do celé Evropy
Už více než dvě století uplynuly od doby, kdy byl v obci Ostružná v Jeseníkách objeven a posléze vyšlechtěn jeřáb moravský sladkoplodý. Jako v mnoha podobných případech tomu chtěla náhoda a možná i zvědavost.
Lidé zjistili, že plody některých jeřábů ptačích jsou sladké a dají se zpracovávat na mnoho způsobů. A hlavně si je oblíbili kvůli nesporným kvalitám, ne nadarmo se sladkým jeřabinám kvůli vysokému obsahu vitaminu C říká citróny severu. A důležité je, že se vitamin C neztrácí ani vařením, zůstává v zavařeninách, kompotech i ve šťávách. Jeřáb moravský sladkoplodý se z Ostružné rozšířil do celé Evropy.
O návrat sladkoplodého jeřábu moravského se snaží občanské sdružení Eberesche z Jeseníku. A to právě v místech, odkud se tento strom na cestu do Evropy vydal a kam se po půl století, kdy téměř vyhynul, opět vrací. Zájem o jeho pěstování upadl poté, co do Sudet místo odsunutého původního německého obyvatelstva přesídlili lidé z různých koutů nejen naší republiky. Když před pár lety členové sdružení mapovali výskyt jeřábu sladkoplodého, došli k počtu 13 původních stromů, z nichž dnes zůstala pouhá desítka. Nově v aleji z Ostružné do Petříkova (i v okolí) vysadili pět desítek nově naroubovaných stromů.
Obecně se traduje, že sladkoplodou formu jeřábu od jeřábu obecného poznáme snadno podle ozubení listů. Zatímco u obecného jeřábu je po celé délce jeho listů, u sladkoplodého jeřábu moravského sahá ozubení pouze do poloviny. To ale neplatí stoprocentně, nejjistější je plody ochutnat. Pokud jsou kyselé až sladkokyselé, jen nepatrně nahořklé, pak se jedná o jeřáb sladkoplodý.
Plody jeřábu sladkoplodého mají široké použití. Můžeme je usušit a poté používat místo rozinek do koláčů, hodí se dobře k výrobě likérů, vína, moštu či sirupu. Můžeme z nich vyrábět zavařeniny a kompoty, nejlépe chutnají jeřabiny v kombinaci s hruškami. Dobře také nahradí brusinky.
Plody mají rovněž léčivé účinky, v lidovém léčitelství se používají jako prostředek na snížení vysokého krevního tlaku, při sklerotických obtížích nebo při poruchách štítné žlázy. Mají také projímací a močopudný účinek, obsahují hlavně organické kyseliny, cukry, třísloviny, pektiny, karotenoidy, vitamin C a jiné účinné látky. Používají se i k výrobě diabetického sladidla – sorbitu.
Jeřabiny obsahují hlavně vitamin C, kterého mají i sušené plody více než citrony. Dále v nich najdete vápník, železo, jód, karotenoidy, organické kyseliny, pektin, třísloviny a hořčiny.
Marmeláda z jeřabin
3 kg jeřabin
2 kg cukru
1 balení želírovacího přípravku
1 lžíce kyseliny citrónové
Jeřabiny obrat a důkladně omýt. V hrnci zalít vodou tak, aby byly ponořené, a dobře povařit. Poté přepasírovat přes plátno a vařit s cukrem, až začne houstnout. Průběžně obírat pěnu. Pět minut před koncem přidat želírovací přípravek. Naplnit do sklenic, zavíčkovat a na 10 minut obrátit dnem vzhůru.
Rozinky z jeřabin
250 g cukru
750 g vody
500 g sušených jeřabin
Svařit vodu s cukrem, přidat sušené jeřabiny a vařit tak dlouho, až vsáknou všechen roztok. Pak ihned jeřabiny vyjmout a na sítu nechat znovu usušit. Hodí se do směsi sušeného ovoce, do koláčů s tvarohem a ovocných chlebíčků.
