Motýlů ubývá. Jenže co se projeví u motýlů za generaci, to se za generaci stane i člověku, říká vědec Laštůvka
Už jste letos zahlédli motýla? Tohoto nejvíce prozkoumaného druhu hmyzu setrvale ubývá, proto se jim odborníci snaží pomáhat. Jako třeba kdysi běžnému okáči skalnímu, kterému se entomologové věnují v Českém středohoří, nebo hnědáskovi osikovému – ten je bohužel k vidění už jen v Polabí.
Hlavní příčinou úbytku motýlů je velké množství dusíku v ovzduší, který se tam dostává z výfukových plynů, z topenišť, z průmyslu a taky třeba ze zemědělské činnosti.
Čtěte také
„Někdo by si mohl říct, že ho nějací motýli nezajímají, jenomže oni ti motýli mají v mnoha případech podobné nároky na čistotu ovzduší a prostředí, jako máme my. Když ubývají, tak nám tím říkají ‚pozor, asi se děje něco špatného, na co bychom si měli dát pozor nebo s tím něco dělat‘,“ vysvětluje Zdeněk Laštůvka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
A dodává, že nám motýli jako vlajková skupina hmyzu jednoduše naznačují, co se v přírodě děje.
„To, co se u motýlů projeví za jednu generaci, se u nás projeví taky za jednu generaci, třeba ztráta plodnosti. Jenomže u motýlů je ta jedna generace za půl roku a u nás za dvacet let. Čili to, co se u motýlů projeví za rok nebo za dva, očekáváme, že by se u nás mohlo projevit za padesát let. A je potřeba se na to nachystat, nebo s tím něco dělat,“ apeluje Laštůvka.
Co když zmizí hmyz
Motýly potřebujeme taky jako opylovače. Na druhé straně řetězce jsou zase potravou dalších druhů živočichů, takže když začne mizet nějaký druh rostliny nebo hmyzožravého ptáka, může to být právě úbytkem hmyzu a konkrétně i motýlů.
Čtěte také
„Když mizí z krajiny šelmy, tak to je vrchol potravní pyramidy. Můžou se přemnožit například nějaké druhy jejich kořisti, ale jinak se nic zas tak zásadního neděje,“ poukazuje Václav John z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Tady ovšem z té pyramidy vytahujeme základy a může se to úplně celé sesypat, pokud nám klíčová složka diverzity mizí.“
Jak pomoci motýlům? Poslechněte si celou reportáž Martiny Rasch.
Související
-
O přežití hmyzu rozhodují někdy maličkosti. Dokládá to motýl, kterému prospívá proměnlivé mikroklima
„Motýli potřebují velkou pestrost prostředí, aby si v každém okamžiku svého životního cyklu mohli v daném místě vybrat, co zrovna chtějí,“ líčí biolog Ondřej Sedláček.
-
V české krajině dál ubývá motýlů. Pomáhají jim aspoň místní projekty, i když trend se nezastavuje
V české krajině kdysi poletovalo na 160 druhů denních motýlů. Během století desetina z nich zmizela. Vědci, stát i obce se problém snaží vyřešit už asi třicet let.
-
Motýl modrásek hořcový je dnes na českém území kriticky ohrožený. Najdeme ho jen na hrstce lokalit
Odborníci chtějí jeho populaci podpořit tzv. reintrodukcí. Odchytí několik dospělců tam, kde je modrásek početný a vysadí ho v náhradní lokalitě. Moderuje Ondřej Novák
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
