MUDr. Paterová: Pokud by antibiotika přestala účinkovat, znamenalo by to pro medicínu velké omezení

Mikrobioložka MUDr. Pavla Paterová, Ph.D. z Ústavu klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice Hradec Králové hovoří v naší radioporadně na téma: nadužívání antibiotik.

Jsme v antibiotické krizi?
Doufáme, že to tak strašné ještě není, i když antibiotika přistávají přeci jen účinkovat tak, jak účinkovala před 20 nebo 30 lety. Ale doufáme, že to nebude ještě konec.

Je stanoveno, které zákroky by měly být antibiotiky kryty. Pouze tam, kde riziko infekce převýší riziko podání antibiotik.
MUDr. Pavla Paterová, Ph.D., Ústav klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice Hradec Králové

U jakých nemocí je nejvíce poznat nižší účinnost antibiotik?
Běžná infekční onemocnění jsou přeci jen ještě způsobena bakteriemi, které jsou docela dobře citlivé na běžná antibiotika. Tedy v komunitní sféře, pokud přicházíte ke svému praktickému lékaři, tak strach z multirezistentních kmenů nemusíte mít. Tato problematika se více týká nemocničních infekcí, kde se už vyskytují velmi rezistentní kmeny.

Čtěte také

Antibiotika - dobrý sluha a zlý pán? Evropský antibiotický den

Na internetu najdeme články o tom, že na rezistentní bakterie, které jsou větším problémem než rakovina, už nyní umírá více lidí než při autonehodách. To tedy určitě není problém tohoto měsíce nebo roku?
Jistě ne. Je to celkový vývoj a šikovnost těch bakterií. Ony reagovaly na používání antibiotik a jako se každý živý organismus vyvíjí, tak se i bakterie vyvinuly. Čím více jsme používali antibiotika, tak spíše bakterie nacházely nějakou obranu. Takže s každým novým antibiotikem se vytvářela nová obrana, je to taková přímá úměra. Čím více antibiotik se použije v dané populaci nebo v dané zemi, tím více rezistentních bakterií se tam potom vyskytuje.

Abychom vysvětlili výraz rezistentní. To znamená odolné.
Přesně tak. To představuje odolnost.

Čtěte také

Bohužel kromě antibiotik lidé hodně nadužívají také léky volně prodejné, říká zkušená lékárnice

Je tedy snaha vyrobit nějaká nová antibiotika nebo se čeká až přestanou fungovat?
Snaha je, i když ne tak velká, v jakou bychom doufali. Přeci jen není ještě konec antibiotické éry, máme antibiotika, která jsou modifikací některých starších antibiotik a výzkumné ústavy stále zkoumají nové molekuly. Problémem je spíše to, aby nová molekula antibiotika přešla přes dlouhou cestu onoho zkoušení, protože to stojí velké peníze. A dlouhý čas, tedy málokterá firma si může dovolit takový vývoj.

Dovedete si představit, že by antibiotika skutečně přestala účinkovat?
To by byl kritický scénář a pravděpodobně by se to neobešlo bez velkých ztrát. Medicína by měla různá omezení. Pravděpodobně by nebylo možné realizovat některé velké chirurgické zákroky nebo léčit rakovinu významnými a imunosupresivními léčivy, jako je třeba chemoterapie. Takže by to pro nás byla významná změna.

Antibiotika se používají téměř po každém vážnějším zákroku. Zkrátka se to přeléčí.
Ale nemělo by. Je přesně stanoveno, které zákroky by měly být antibiotiky kryty a které ne. Měly by to být pouze takové zákroky, u kterých riziko infekce převýší riziko podání antibiotik. Většinou jsou to zákroky na systému, který sám obsahuje bakterie. Třeba na žlučovém systému nebo na systému střeva. Takové zákroky by měly být preventivně zajištěny antibiotiky, ale ostatní ne.

Celou radioporadnu s MUDr. Pavlou Paterovou, Ph.D. z Ústavu klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice Hradec Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.