Na návštěvě u Gabriely Tardonové

2. květen 2021

Za brněnskou dirigentkou se vydáme v sobotu a neděli 8. a 9. května 8.00 – 12.00.

Druhý májový víkend strávíme v Brně. Naší hostitelkou tentokrát bude dirigentka a pedagožka Gabriela Tardonová, která vybírala hudební pohoštění nejen podle vlastních profesních zkušeností ale především podle svého srdce. 

Nikdy jsem si nedávala žádné cíle. Život je sám bohatý a přináší stále nová překvapení. Spíš beru věci, jak přichází. Snažím se z každé situace poučit, aby to bylo prospěšné nejen pro mě, ale hlavně pro rodinu i společnost.

Gabriela Tardonová patří mezi dirigentské osobnosti s velkým uměleckým rozsahem, její dominantou je ovšem uvádění hudby soudobých autorů. Pravidelně spolupracuje například s Moravskou filharmonií Olomouc, Janáčkovou filharmonií Ostrava nebo Filharmonií Brno. Nejzásadnější je však její angažmá v orchestru Ensemble Opera Diversa, v němž působí jako dirigentka už dvě desetiletí. Vedle umělecké činnosti je Gabriela Tardonová vytížená také jako pedagožka. Na Základní umělecké škole Zbyňka Mrkose vedle funkce statutární zástupkyně současně vede studentský orchestr Mladí brněnští symfonikové.

Cesta k náročnému oboru dirigování byla podle slov Gabriely Tardonové klikatá, přesto pro její osobní růst velmi důležitá. Pochází totiž z hornického kraje, z města Karviné, kde mnoho kulturních možností nikdy nebylo. Kulturním vyžitím se tak pro Gabrielu stalo sborové studio Permoník, v němž vyrostla nejen jako člověk, ale i jako hudebník. V Permoníku se díky osvícenému přístupu sbormistryně Evy Šeinerové poprvé setkala se soudobou hudbou. Tardonová zde získala pevný základ pro svou hudební kariéru a studio Permoník se tak stalo jakýmsi pomyslným odrazovým můstkem pro její budoucí umělecký směr a lásku ke studiu soudobých skladeb.

Gabriela Tardonová

Přestože její dětství bylo naplněno hudbou, rozhodla se pro studium střední zdravotnické školy. Zde se setkala s láskou a smrtí, s tématy, jež jsou pro skladatele nejčastější inspirací. Toto životní období Tardonová považuje za důležité, neboť z tehdy nabytých zkušeností čerpá dodnes. Životní cesta ji nakonec odvála k profesionální hudební dráze. Na ostravské pedagogické fakultě se totiž otevřel nový obor sbormistrovství a hudební výchova, a tak o dalším studiu bylo rozhodnuto. A právě v této době se v ní začala rodit nová dirigentská osobnost. Součástí studia byl totiž vedlejší obor orchestrální dirigování. Po absolutoriu v Ostravě Gabriela vyzkoušela štěstí na brněnské Janáčkově akademii múzických umění. Uspěla na talentových zkouškách v oboru dirigování, a nakonec zde také absolvovala jako první žena – dirigentka v historii této školy.

V době studií na JAMU získala Tardonová stipendium v rakouském Grazu na Universität für Musik und darstellende Kunst v dirigentské třídě Martina Siegharta, s nímž si velmi porozuměla jak lidsky, tak i profesně. V Grazu také poznala zcela jiný systém studia, než na jaký byla do té doby zvyklá. Místo individuálních hodin s klavíristy a pedagogem zažila otevřené hodiny napříč ročníky. Vedle možností dirigovat díla s univerzitním orchestrem se například účastnila dirigentských kurzů v maďarském Györu, kde nastudovala s tamější filharmonií Brahmsův druhý klavírní koncert B dur. A právě tento opus Gabriela Tardonová vybrala jako první skladbu k poslechu a zavzpomínala na svá studentská léta.

Dalším mezníkem v hudebním životě Gabriely Tardonové bylo setkání s brněnským Ensemblem Opera Diversa. Právě tady se totiž začal intenzivně rozvíjet její všestranný talent. Pod jejím vedením soubor premiéroval řadu soudobých oper, zrealizoval mnoho koncertních projektů a také natočil CD s hudbou Jana Nováka. Na realizaci některých těchto projektů zavzpomínala Tardonová prostřednictvím svého výběru přehrávané hudby. Vedle Novákova Koncertu pro klavír a smyčcový orchestr tak vybrala například Šostakovičovu 14. symfonii, kterou v roce 2015 se souborem Ensemble Opera Diversa uvedla k příležitosti výročí konce druhé světové války.

Gabriela Tardonová u přehrady

Protože Gabriela Tardonová je zvyklá přijímat výzvy, které jí život přináší, uchopila se i svého šéfdirigentství Mladých brněnských symfoniků. S tímto orchestrem, plným skvělých mladých studentů, zapálených pro symfonickou hudbu, provedla řadu klasických a mnohdy velmi náročných děl. Jednou z nich je Šostakovičova 13. symfonie, což byl další hudební skvost, který Tardonová vybrala k poslechu ze své fonotéky.

Přístup Gabriely Tardonové k dirigentské praxi je velmi osobitý a individuální. Není jednoznačně ovlivněna žádnými dirigentskými vzory, rozhodující pro uchopení skladeb je pro ni pomyslná „chemie“ mezi dirigentem a hráči. Z otevřeného vztahu s orchestrem se snaží vždy vytěžit maximální energii. Zavzpomínala na své pocity z dob začátku kariéry, kdy ji výrazně oslovil Händelův Mesiáš v nastudování Johna Eliota Gardinera. Okouzlena byla především jeho poučenou interpretací díla. A to byl také důvod, proč jako další oblíbené skladby zvolila právě Händelova Mesiáše a Mozartovo Requiem dirigované Gardinerem. Gabriela pak dále k poslechu vybírala například Suitu pro smyčce Leoše Janáčka anebo barokní dueta Alessandra Stradelly. Díky své skromné povaze dávala Tardonová při výběru přednost nastudování děl svých dirigentských kolegů, ať to byli, vedle již zmíněného Johna Elliota Gardinera, Maxim Šostakovič, František Jílek nebo Jiří Bělohlávek.

Závěrem je třeba konstatovat, že setkání s Gabrielou Tardonou bylo velmi příjemné a její výběr hudby přinesl obohacující pocit. Snad se ta příjemná atmosféra hudební návštěvy přenese i na posluchače D-dur.

Vysíláme 8. a 9. května 8:00-12:00 s reprízami po půlnoci. Orientační záznam naldete dle data vysilání zde.

Spustit audio

Více z pořadu