Na Říp by měl jednou za život vystoupat každý Čech. Hora je zvětralým zbytkem třetihorní sopky
Památná hora Říp patří k nejvýznamnějším symbolům naší národní historie. Kronikář Dalimil zapsal počátkem 14. století dávnou pověst o příchodu prvních Slovanů na naše území.
Horu Říp označil za místo, kde se národ vedený praotcem Čechem usadil. Něco pravdy na tom asi bude, protože z hory je dobrý rozhled do celého kraje a praotec tak mohl mít ideální přehled o území, které pro svůj národ vybral.
Vrchol Řípu má nadmořskou výšku 461 metrů nad mořem. Samotná hora je zvětralým zbytkem třetihorní sopky, což dokládá i její relativně pravidelný tvar. Základní horninou je čedič, ale horu tvoří také podstatné množství magnetovce, takže kompas můžete při výletu na Říp nechat doma. Střelka se na posvátné hoře chová dost netypicky a směr k severu, jakoby zapomněla.
Na Řípu najdeme rotundu svatého Jiří a svatého Vojtěcha, jednu z nejznámějších románských památek v Čechách.
Říká se, že každý Čech by měl na horu Říp alespoň jednou za život vystoupat. A jde to splnit docela snadno. Z Roudnice nad Labem je to asi 5 kilometrů pěšky. A kdo přijede vlakem až k úpatí hory do zastávky Ctiněves, čeká ho jen 2,5kilometrový výšlap.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
