Na setkání Lukašenko-Putin asi uvidíme další běloruské žadonění o miliony dolarů, odhaduje polská Rzeczpospolita

28. květen 2021

Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek setká se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. V Soči mají hovořit o vzájemných vztazích a společných projektech. 

Polský deník Rzeczpospolita se v této souvislosti vrací k Lukašenkově středečnímu projevu před poslanci. Běloruský prezident prý jako obvykle předstíral, že za ním stojí silný spojenec.

Čtěte také

Mezi výhrůžkami a hesly, které tvořily převážnou část jeho projevu, zaznělo i tradiční varování, že Západ se „nejdřív pustí do Běloruska, potom do Ruska“.

To od něj slyšíme pokaždé, když jede Putina prosit o almužnu, tedy o další dotace, konstatuje polský deník. A platí to i teď. Lukašenko se bude chtít Putinovi „vlichotit“, aby dostal další miliony dolarů. Zcela očekávatelné bylo ovšem i Lukašenkovo prohlášení, že Rusko jeho zemi nepohltí. Bylo by zajímavé vědět, uzavírá Rzeczpospolita, jestli tomu sám věří.   

Nestabilní Afrika

Dění v Mali, kde armáda v pondělí provedla během devíti měsíců už druhý převrat, se stalo tématem komentáře švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung. Podobná frekvence převratů byla prý v Africe běžná v 60. a 70. letech. Pak se volby a mírumilovné předávání moci staly běžnou záležitostí dokonce i v Sahelu. Vývoj v Mali je ale smutný, píše curyšský deník.

Čtěte také

Před deseti lety byla země v regionu průkopníkem demokracie. Místní měli svobodné volby, kritický tisk i ekonomický růst. Teď z toho všeho nezůstalo skoro nic. Mali patří k nejnebezpečnějším zemím na kontinentu, ohrožují ho islamisté, ekonomika roste jen pomalu a lidé žijí v bídě.

Státní instituce jsou slabé a nefunkční. Zdejší dění je ale jen odrazem rostoucí politické nestability v celém regionu. V Čadu se armáda chopila moci po dubnové smrti dlouholetého vládce Idrisse Débyho. Sice pod vedením jeho syna, přesto ale jde o porušení ústavy.

V Nigeru se na jaře odehrál pokus o státní převrat. Z Burkiny Faso přicházejí zprávy o nejrychleji rostoucí humanitární krizi na světě. Státní instituce jsou v celé oblasti čím dál tím slabší a najdeme tu i velké oblasti, ze kterých se kvůli islamistům stáhly docela.

Čtěte také

Malijské hlavní město Bamako je sice od Evropy daleko, tamní dění ale pro nás přesto není bez významu, upozorňuje švýcarský deník. V sázce je řešení migrace i naše bezpečnost.

Paříž, Brusel a Berlín by se měly zamyslet nad tím, že značná vojenská ani rozvojová pomoc situaci v regionu nijak nezlepšily. V Mali se navíc Evropa celé roky podílela na výcviku a financování místní armády, aby jí pomohla bojovat proti islamistům. Teď to je ale právě tato armáda, která táhne zemi zpět do minulosti, uzavírá svůj komentář Neue Zürcher Zeitung.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.

autoři: Miroslav Tomek , lup
Spustit audio

Související