Na trať budějovického půlmaratonu vyběhne rozhlasová štafeta

30. květen 2019

Letos se českobudějovického půlmaratonu zúčastní i redaktoři Českého rozhlasu České Budějovice – Jiří Čondl, Mária Pfeiferová, Hana Šoberová a Ivan Studený. V následujících rozhovorech se dozvíte, co je k tomu vedlo a jak trénují.

Jako první odpoví zprávař Jiří Čondl, který vše vymyslel a rozhlasovou štafetu do závodu přihlásil. Proč jsi vybral právě štafetu?

Jiří: Je to podle mě příjemná kategorie, když se chcete zúčastnit, užít si atmosféru takového závodu a nejde vám přímo o rekordy nebo čas. Vzdálenost 21 kilometrů si rozdělí čtyři běžci a myslím si, že distanc pět kilometrů a pro jednoho šest lze uběhnout i bez speciální přípravy.

A pak je tu ještě jeden důvod – Český rozhlas České Budějovice je léta mediálním partnerem budějovického půlmaratonu, a tak jsem si řekl, aby ta podpora nebyla jen v éteru či na papíře, ale abychom i vlastním potem přispěli k této spolupráci. 

Navíc jsme už dříve natočili několik pořadů a návodů, nejen jak běhat,  přímo jsme připravovali běžce na půlmaraton z řad veřejnosti. Na vzdálenost 21 kilometrů musíte opravdu poctivě trénovat. Ale štafetu jsme ještě neorganizovali. Celý půl maraton běžela Mária Pfeiferová. Mnoho zkušeností s běháním má Hanka Šoberová, která nedávno absolvovala velmi náročný a dlouhý Vltava Run. A Ivan Studený v poslední době běhání doslova propadl, jestli to za něj takhle můžu říci.

Jirka Čondl je spíše rekreačním běžcem

A ty se také věnuješ běhání?

Jiří: Příliš ne, jsem spíše rekreační běžec. Takže běhám nepravidelně, hlavně když potřebuji zvýšit kondici pro jiné sporty. Dlouhé vzdálenosti jsem nikdy neběhal.

A teď pro štafetu půlmaratonu si měl nějakou speciální přípravu?

Jiří: Jinak než běhat, běhat a běhat se na to natrénovat nedá. Na jaře jsem si prostudoval návody, ve kterých jsou důležité informace nejen pro trénink běhání, ale i co dělat či jíst těsně před startem půlmaratonu. Měl jsem představu, že si zaběhnu nějaký pěkný čas. Na webových stránkách runczech.com si u jednotlivých závodů můžete najít časové limity pro tu vzdálenost, kterou běžíte. Bohužel na vrcholu přípravy v květnu jsem onemocněl, musel jsem brát antibiotika, takže jsem z tréninku na 14 dní vypadl. Tak uvidíme, jaký to nakonec bude čas.

Dalším běžcem je slovesný dramaturg Ivan Studený. Věnuješ se běhu pravidelně?

Ivan: Jsem opravdu běžec začátečník. Tedy měl jsem běhání rád jako kluk ještě na základní škole. Jenže posledních dvacet let jsem se jakémukoliv sportování vyhýbal. Vždycky se mi zdálo něco důležitější, práce, muzika, divadlo. Rád vařím a jím. A najednou ve čtyřiceti jsem si řekl, že to chce změnu. Začal jsem běhat letos v únoru. Tři kilometry, pak šest, deset, patnáct. Po čtyřech měsících už jsem zkusil i půlmaraton, ale jen v tréninku. Pravidelně mi běhání nejde, spíš příležitostně v průměru 100 km za měsíc.

Ivan Studený se sportu dlouhodobě vyhýbal. Běhat začal až letos v únoru

Máš nějaký cíl ve štafetě?

Ivan: Chci si užít kolektivní nadšení a adrenalin závodů. Jdu do toho naplno a na doraz. Nezajímá mě pořadí v cíli, ale ten pocit, že jsem tomu dal své maximum. Chci být součástí týmu, cítit že někam patřím, že to děláme spolu a máme z toho radost.

Měl jsi nějakou speciální přípravu?

Ivan: Za úplně speciální přípravu považuji natáčení dokumentárního seriálu pro Český rozhlas Dvojka o dietách a nakonec také o běhání. Věnoval jsem se tomu od začátku roku. Nejprve šlo jen o snahu zhubnout, vypustit sladké, víc se hýbat, a v závěru z toho byl docela intenzivní trénink na mé první běžecké závody v dospělém věku. Bylo to také v Českých Budějovicích.

Jedním z členů týmu je moderátorka Hanka Šoberová, která pravidelně běhá. Jak dlouho?

Hana Šoberová dlouho běžce nechápala. Dnes patří mezi ně.

Hana: Poslední tři roky. Dřív mě běh vůbec nelákal. Nechápala jsem "blázny", kteří šli ve volné chvíli dobrovolně běhat. Dnes patřím mezi ně a tento druh pohybu vyhledávám.

Dala sis nějaký cíl ve štafetě?

Hana: Hlavně si ji užít. Nejsem běžec závodník, ale požitkář. Vyhovují mi spíš delší tratě. Do tempa se dostávám až po nějakých třech kilometrech. Takže na žádný rekord to nevidím, ale legrace musí být. Těším se na kolegy, spoustu známých a atmosféru na trati.

Jak jsi trénovala?

Hana: Intenzivně jsem se připravovala na nedávný Vltava Run, takže naběháno docela mám. Několikrát v týdnu si vyklusnu, chodím pravidelně cvičit, takže těch 5 kilometrů musím zvládnout. Už kvůli mým parťákům. :-)

Čvrtým členem rozhlasové štafety je reportétka Mária Pfeiferová. Věnuješ se běhu pravidelně?

Mária: Běhu se po zaběhnutí českobudějovického půlmaratonu v roce 2015 aktivně nevěnuji. Začala jsem mít velké problémy se zády a běhání vystřídalo kolo a rychlá chůze.

Mária Pfeiferová už v minulosti zaběhla celou půlmaratonskou trať

Vrátila jsem se teď k němu jenom proto, abych ve zdraví zaběhla sobotní štafetu, podpořila kolegy i Český rozhlas, ale je to pro mě velké trápení.  J Pro běhání jsem se nenarodila.

Máš nějaký cíl ve štafetě?

Mária: Přežít a zaběhnout můj úsek pod čtyřicet minut. Pro někoho je to snadný cíl, pro mě to bude boj.

Měla jsi nějakou speciální přípravu?

Mária: Stále udržuji přátelské kontakty s trenérem běžců z rozhlasového pořadu Návod na půlmaraton  Lukášem Martinkem. Poprosila jsem ho o pomoc a píše mi tréninkový plán. Šestkrát týdně běhám kratší vzdálenosti a hodně chodím a jezdím na kole. Velkou oporou je moje dcera Maruška, která poctivě chodí a běhá se mnou.

autoři: Jiří Čondl , Miroslav Tichák

Související