Na vysoké školy chodí příliš staří studenti. I proto navrhuji zrušení deváté třídy a prodloužení povinné školní docházky, říká ministr školství

Dostanou učitelé od nového roku platy, jaké si zaslouží? Jak chce ministr školství řešit nedostatek míst na základních školách a gymnáziích v některých oblastech Česka? Tomáš Pancíř se ptal nového ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka (STAN).

Čtěte také

Vláda minulý čtvrtek představila úsporný balíček, který mimo jiné počítá se škrtáním výdajů na zaměstnance státu. Před několika týdny přitom sněmovna schválila novelu zákona, která má zvýšit platy učitelů v průměru na 130 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. Znamená to, že školství se škrtání v personálních nákladech vůbec nebude týkat?

Myslím, že závazky, které na sebe vláda vzala, budou promítnuty do přípravy státního rozpočtu. Dokud to neproběhne, tak bych nechtěl dělat hospodského, který bude účtovat a propočítávat položky.

Zatím tedy nevíte, jestli budete muset šetřit na personálních nákladech?

Nevím, jakým způsobem v tuto chvíli promítneme ještě neschválený závazek ke 130 procentům do státního rozpočtu. Jak to bude technicky provedeno, o tom vedeme velmi intenzivní debatu s ministerstvem financí, takže vyčíslení té částky dopadu bude teprve otázkou nadcházejících týdnů a měsíců.

Chtěl bych říct, že tato vláda sice rozhodla o tom, že bude šetřit na národních dotacích i v oblasti školství, ale už první večer pan premiér řekl to, na čem jsme se dohodli předtím, že pro školství budeme mobilizovat významné dodatečné evropské prostředky. Ve středu předtím vláda vzala na vědomí materiál, který se týká přípravy půjčky od EU, která je velmi výhodná z hlediska způsobu splácení.

V nadcházejících letech školství nehrozí nedostatek finančních prostředků. Musíme ale efektivně zacházet s dotacemi.

Vláda zatím pracuje s tím, že bychom se pokusili vyjednat s Evropskou komisí na tři roky 45 miliard korun pro školství do investic do infrastruktury, do lidí a do přizpůsobení nabídky středních škol a vysokých škol poptávce. Myslím, že školství nehrozí v nadcházejících letech nedostatek finančních prostředků, ale budeme muset efektivně zacházet s dotacemi, které zatím rozdělujeme na nejrůznější účely, ať už regionálnímu nebo vysokému školství.

Školství má závazek škrtnout dotace za dvě miliardy. Vaše mluvčí řekla, že teprve budete hledat, které konkrétní dotace škrtnete. V tuto chvíli nemáte ani jeden konkrétní příklad, kde budete škrtat?

Čtěte také

Národních dotací je v rozpočtu školství asi 20 miliard. Dvě miliardy jsou desetina, ale jsou to často právě oblasti, které jsou současně v nějaké podobě financovány právě například z evropských prostředků, ať už z operačního programu, který má ministerstvo školství v gesci, či z jiných zdrojů.

Tady je důležité vybalancování zdrojů, které umožní to, že nepoškodíme tu substanci, ale ušetříme nějaké výdaje národnímu rozpočtu tím, že budeme lépe využívat evropských prostředků. To je můj plán postupu. Budeme to detailně řešit teď při jednáních s klíčovými aktéry.

Například u oblasti vysokých škol musím nejdříve mluvit s rektory, než budeme rozhodovat o tom, v kterých oblastech u  národních dotací můžeme snížit a kompenzovat to třeba lepším přístupem k evropským penězům.

Při svém nástupu do funkce ministra školství jste řekl, že chystáte svižnou evoluci resortu. Dnes před polednem jste představil své priority. Tou první je prodloužení povinné školní docházky, aby zahrnovala i část středního vzdělání. Odkdy by to mělo být a znamená to, že se zruší devátá třída základních škol?

Čtěte také

Myslím, že všechny tyto změny se odehrávají v horizontu let a v případě zásahů do struktury platí to, že horizont překračuje funkční období této vlády, proto je nutné říct, že je na tom potřeba mít širší politickou shodu. Rozšíření povinné školní docházky je obvyklé v celé řadě zemí, probíhalo v posledních dekádách.

Koneckonců i my jsme historicky do počátku 90. let měli systém, který takto fungoval. A ten posun povinné školní docházky i na střední školu je strašně důležitý právě proto, že dnes zůstává část populace absolventů základních škol, kteří to ani nezkusí. Vůbec se nepokusí jít na střední školu a potom mít šanci třeba jít dokonce na vysokou školu. Tu šanci si vlastně beru. Proto je důležité rozšířit povinnou školní docházku na část střední školy.

Část populace absolventů základních škol se ani nepokusí jít na střední školu.

A teď se dá debatovat o tom, jaký to má být model. Dá se to udělat v tom současném modelu, kdybychom měli devět tříd a pak řekli, že jsou to třeba jeden nebo dva roky střední školy. Ale také je možné uvažovat o tom, co už v posledních týdnech a měsících znělo v odborné veřejnosti. To je model osmi let základní školy a čtyři roky střední školy s dvěma povinnými roky.

Chápu tedy dobře, že byste byl pro zrušení devátých ročníků?

Jsem v zásadě přesvědčený o tom, že je to klidně možné takto udělat. Má to celou řadu výhod. Já pocházím z vysokoškolského prostředí a celá řada vysokoškolských učitelů už dlouho naříká nad tím, že k nám chodí zbytečně staří studenti. V řadě evropských zemí je běžný rok vstupu na univerzitu 18 let a my máme studenty ve věku 19 až 20 let v prvním ročníku podle toho, jestli měli odklad.

Rychlejší posun na vyšší stupeň vzdělávání může být často motivační a pro spoustu lidí užitečný.

To je zbytečně pozdě. Rychlejší posun na vyšší stupně vzdělávání může být často motivační a pro spoustu lidí užitečný. Jsou tu odborné důvody, abychom uvažovali o tom, že se zkrátí devítiletá základní škola na osm let, jak to bývalo do začátku 90. let a tím dosáhneme i poměrně pozitivního efektu vůči vysokoškolskému vzdělávání.

Aktuálním tématem je nedostatečná kapacita středních, ale také základních škol v některých regionech. Základní školy jsou přitom v gesci obcí, střední školy v gesci krajů. Vy jste dnes mluvil o přílišné decentralizaci. Znamená to, že chcete základní a střední školství více centralizovat?

Čtěte také

Ne, jen bych velmi rád, kdybychom si otevřeli cestu k tomu, že systém začneme cílevědoměji a strategičtěji budovat z hlediska rozvoje. Byl bych rád, aby tak jako v jiných oborech vznikl Státní fond vzdělávací infrastruktury, který by hrál třeba podobnou roli jako Státní fond dopravní infrastruktury nebo životního prostředí a měl svůj stálý příjem jednoho dne nezávislý na politických bezprostředních rozhodnutích.

Chtěl bych, aby vznikl Státní fond vzdělávací infrastruktury.

Ten by investoval do obnovy a rozvoje školních budov. Myslím si, že je na místě vnést do toho systému nějaký stabilizující prvek, protože to, co se děje třeba kolem velkých měst, je úplně alarmující. Já sám bydlím těsně za Brnem ve vesnici, která prošla bouřlivým stavebním rozvojem a dobře vím, že řada rodičů prostě přehlašuje své děti k trvalému pobytu do sousedních vesnic, mají-li tu možnost, aby měli šanci k zápisu na ZŠ. Ve středních Čechách se toto děje ještě masivněji.

Dnes jste se také dost kriticky vyjadřoval k podobě jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Od kdy a jak zásadně se změní? Bude to už od příštího roku?

Tam je důležité co nejdříve elektronizovat celý proces. To má nějaké technické předpoklady. Doufám, že bychom to mohli stihnout do příštího roku. Teď neslibuji datum, protože musíme nejprve systém vybudovat a ověřit. Nemůžeme riskovat, že vystavíme uchazeče o studium nějaké havárii kvůli politickým důvodům.

Jak může studentům ze sociálně slabších rodin pomoct systém vratných grantů? Jaký má Mikuláš Bek názor na povinné domácí úkoly? A jak se staví k zavedení povinné výuky druhého jazyka? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , tec
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.