Nadužívat bílé světlo ve veřejném prostoru je společensky nepřijatelné. Noční osvětlení zabíjí hmyz

9. srpen 2022

Světelné znečištění je pojem, který pochází od astronomů ze šedesátých let. Na snímcích kosmických těles se jim začal objevovat světelný závoj, kvůli němuž se zhoršovala kvalita pozorování. O světelném znečištění se v médiích mluví minimálně od začátku minulé dekády, to ale nic nemění na tom, že se intenzita nočního svícení stále zvyšuje a s rozšiřující se LED technologií přibývá škodlivého bílého světla v ulicích i parcích.

„Podle Stevea Fotiose jsme v roce 1980 v západní Evropě docílili hladiny, která je dostatečná pro bezpečnost a viditelnost. Co se děje zejména po roce 2000 je zbytečné nadužívání bílého světla, a to je společensky nepřijatelné, protože tím snižujeme biomasu hmyzu a biodiverzitu druhů, vykládá Hynek Medřický chvíli po západu slunce, jehož spektrální složení jsme chtěli změřit v pražských Riegrových sadech.

Západ slunce, podobně jako východ se svými oranžovo-růžovými tóny obsahuje minimum krátkých a středních, čili modrých a zelených vlnových délek a naopak nejvíc dlouhých vlnových délek. „Přirozené postupování světla do noci napodobuje oheň nebo oranžové světlo, jako vysokotlaké sodíkové výbojky, které jsou dosud na osmdesáti procentech Prahy i České republiky.

Jenomže přibývá veřejného osvětlení osazeného LED technologií, která sice snižuje příkon, čili šetří elektrickou energii, ale z ekonomických důvodů se stále osazují bílé LEDky, které jsou pro své masové kancelářské využití nejlevnější. Při zaměření spektrometru na bílé světlo v Riegrových sadech jsme s Hynkem Medřickým naměřili teplotu chromatičnosti 3000K. „Ta modrá část spektra tady vůbec nemusí být. Ukážu vám, jak by se dalo změnit spektrum tak, abychom tam tu modrou neměli. Stačilo by na lampu dát oranžový filtr, nasazuje Hynek Medřický přes senzor spektrometru obyčejné pracovní brýle z oranžového plexiskla, aby odfiltorval modré světlo.

S veřejným osvětlením se tak pojí minimálně dva významné problémy. Tím jedním je ovlivňování ekosystémů tím, že do nich vpouštíme světlo v době, kdy tradičně svítili jen hvězdy a měsíc. Drastický efekt to má zejména na hmyz, který se podle světla v noci orientuje a je k silným světelným zdrojům přitahován. Jelikož je hmyz ve spodních patrech potravního řetězce, ovlivňuje i všechny druhy, které se na něm živí.

Druhý efekt spojený s modrým světlem pak souvisí s naším cirkadiánním rytmem, nebo taky biorytmem, jehož čidla se nacházejí v oku. Pokud oko přijímá modré světlo, přirozeně obsažené pouze v denním slunečním světle, i v noci, narušuje se tím hormonální rovnováha a vzniká prostor pro rozvíjení různých civilizačních nemocí, mezi kterými je nespavost jen jedna z mnoha.

Proč se do ulic a parků dostávají osvětlení s nevhodným bílým světlem? Jak souvisí úbytek hmyzu s cirkadiánním rytmem u živočichů? Zvyšuje se s osvětlením veřejného prostoru přímo úměrně i bezpečnost? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka