Nahradí benzín Hydrogen?
Vy, kteří se zajímáte o ceny pohonných hmot, víte, že aktuálně klesají. Kdyby měly kopírovat cenu surovin, mohli bychom se zase vrátit pod 30 korun za litr naturalu. Každý, kdo má všech pět pohromadě, ale ví, že pohony na ropné produkty nemají budoucnost. Proto se hledají nejrůznější cesty, které by pomohly ukázat, kudy se vydat. Jednu takovou cestu mají na Ostravské báňské technické univerzitě. Jde o auto na vodík. Viděli jsme ho na vlastní oči.
Ještě než se podíváme pod plasty tříkolového vozítka, využijeme toho, že máme možnost zeptat se na ropu v Česku sice jen distribuční společnosti, ale ve světě i firmy těžařské. Jaké jsou poznatky z praxe? Skutečně dojde ropa za 70 let, jak tvrdí některé ekologické scénáře?
"V geologii jsme se učili stejná čísla. Všechny kvalitní zdroje na pevnině jsou známy a těžko už nějaké najdeme. Ale stále ještě existuje řada neprobádaných oblastí na dnech oceánů, kde je možné u pobřeží najít řadu zdrojů. A to jak přírodních plynů, tak uhlovodíků, tedy ropy," konstatuje Vladimír Vacek z Shellu.
Když ani ředitel naftařské společnosti nehýří optimistem, ekologové ve svých předpovědích zřejmě skutečně mluví pravdu. Petrolejářské firmy by si ale pochopitelně rády udržely svůj vliv i ve chvíli, kdy už žádná ropa nebude, a tak spolu s odborníky z nejrůznějších oblastí hledají jak další možnosti těžby ropy, tak především palivo budoucnosti. Kdy se to musí, jak se říká, rozlousknout?
"To je otázka takřka filozofická. Záleží to třeba i na tom, jak se budou rozvíjet trhy v Asii, kde spotřeba v Indii, Číně a dalších zemích razantně roste. To může celý proces vyčerpání fosilních paliv urychlit. Naopak USA se ubírají ekonomičtějším směrem."
Ti starší z vás si jistě vzpomenou, kolik průměrně spotřebovala auta třeba před 30 lety a kolik je to dnes. Nicméně aut stále přibývá, narozdíl od ropy, a tak je potřeba se podívat do budoucnosti. I v našem vysílání jsme už několikrát mluvili o palivech jako jsou zemní plyn, ethanol nebo-li biolíh, a teď se podíváme na vodík. Ten ale není palivem, energii totiž jen přenáší.
"Benzín použitý jako palivo při svém spálení vykoná určitou práci a rozloží se na neslučitelné složky. Nikdy z nich už zpět benzín nevyrobím. U vodíku je to tak, že vykoná nějakou práci v podobě odštěpených elektronů, popožene elektromotor a na výstupu se zase sloučí na vodu, a z vody lze opět vyrobit vodík," vysvětluje Bohumil Horák z Vysoké školy báňské.
Vozidlo s takovým pohonem se v úterý odpoledne prohánělo pražským parkem Ladronka a někdy ho možná vídáte nedaleko Ostravské báňské univerzity. Jde o funkční vůz pro jednu osobu poháněný vodíkem. Je to auto, se kterým se lidé z univerzity účastní v květnu Eco-marathonu, takže byl postaven s ohledem na co možná nejnižší spotřebu. My se na něj podíváme blíže.
Vy, kteří jste už měli možnost vůz nazvaný Hydrogenix 2 vidět na vlastí oči nebo v televizi, asi potvrdíte, že nejvíc připomíná sportovní letadélko bez křídel. Je to prostě vozítko přísně aerodynamické, nízko u země a řidič v něm spíš leží, než sedí. Za hlavou má kolo, kterým vůz řídí, a kolena vklíní mezi úzká kola od jízdního kola. Auto nemá ani volant. Zdá se, že řízení asi nebude jen tak.
"K ovládání auta mi slouží 2 joysticky, kterými ovládám směr a zapínám podle potřeby motory. Další řízení má na starosti řídící jednotka," popisuje Radka Pustková.
Mimochodem, letos v květnu auto na Eco-maratohnu, tedy ve francouzské soutěži o co nejnižší spotřebu, havarovalo. Jak už jsme říkali, neovládá se totiž předními koly, ale zadním. Což není jednoduché, ani když vidlice funguje, jak má. Když se ale ještě navíc rozvibruje, máte potíže.
"Snažila jsem se vibrace vyrovnat, protože to skutečně vypadalo tak, že auto zatáčí, ale nakonec jsem to neuřídila. Bohužel, skončili jsme na střeše."
Naštěstí se vůz pohybuje relativně pomalu, maximální rychlost je někde kolem 40 km/h. Možná si říkáte, proč se v Ostravě rozhodli právě pro vodík? Proč nezdokonalují pohon na líh, plyn nebo třeba elektřinu?
"Auto jezdí na elektřinu, protože ji vyrábí palivový článek, a auto pohání elektromotor. Jedná se tedy ve skutečnosti o elektromobil, ve kterém nejsou baterie, ale palivový článek na vodík. Ten proto, že jsme začali na vysoké škole budovat laboratoř palivových článků a vodíkových technologií. Toto vozidlo je pro nás motivací pro personál a možnost, jak zkoušet některé postupy, které potřebujeme testovat v provozu," říká Bohumil Horák z Vysoké školy báňské.
Elektromobil bez baterií je sice lákavá představa, ale s vodíkem je trochu potíž. Nemluvím o bezpečnosti, mám na mysli jiný problém.
"Jeho výroba není zcela ekologická. Vodík se v České republice vyrábí ze zemního plynu. Zajímavá by byla jeho výroba ekologičtějším způsobem, například pomocí elektřiny z vodních elektráren. Mám za to, že budoucnost je v nějaké fůzi s výrobou elektrické energie, protože vodík ve skutečnosti není palivem, ale přenašečem energie."
Podle profesora Horáka se teprve ukáže, čemu bude patřit budoucnost. Podle něj to bude záležet hlavně na dostupnosti zdrojů. Majitel lesa může jezdit na dřevoplyn, ropný šejk na naftu, jiní třeba na biolíh, a ti, kteří umí levně udělat vodík, třeba tak, jako na Islandu díky energii padající vody nebo horkých gejzírů, se mohou vrhnout na palivové články a na vodík. Závěrem si přibližme, co to vlastně takový palivový článek je.
"Dá se přirovnat ke generátoru elektrické energie. Na jedné straně vháníme vodík a kyslík. Palivový článek, což je vlastně membrána propouštějící pouze ionty, pak rozštěpí pomocí katalyzátorů na proton a elektron. Elektron pak umíme přes kabel dopravit k našemu spotřebiči a tam popožene náš elektromotor."
To, že palivové články mají budoucnost, se ví už dlouho. Bohužel, jejich výroba je stále nejen extrémně drahá, protože se při ní používá platina, ale také extrémně náročná na čistotu vstupní látky. Jakmile se do onoho článku dostane byť jen 0,1 % nepořádku, zničí se. To jsou problémy, které se stále odborníkům ani na vysokých školách, ani v automobilkách zatím nedaří vyřešit, a proto se použití palivových článků v praxi stále dokola odkládá.
