Nanomateriály ve velkém míří do oblasti ochrany památek, vysvětluje fyzikální chemik Rathouský
Co všechno dokážou nanotechnologie při ochraně a restaurování památek? Hostem Studia Leonardo je fyzikální chemik Jiří Rathouský, vedoucí Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií Akademie věd České republiky.
„Nanomateriály jsou ty, které mají aspoň jeden rozměr mezi jedním a stem nanometrů. To je velice málo v porovnání třeba s bakteriemi nebo viry. Tyto mají díky svým rozměrům vlastnosti, které se u jiných objektů nevyskytují,“ uvádí inženýr.
Například pro čištění povrchů vypracovali vědci metodu, která využívá několik mechanismů současně. „Hlavní složkou je voda, do té přidáváme další látky, které provádějí čištění.“
Čtěte také
„Přidáváme povrchově aktivní látky, které jsou dobře známé z praní a čištění, k tomuto roztoku přidáme ještě další komponenty, které čištění dále posílí. Navíc pomocí koncentrací a kombinací materiálů můžeme přesně nastavit účinnost, kterou potřebujeme.“
Tím, že je možné využít vlastnosti nanomateriálů, je také možné dosáhnout větší účinnost při významně nižších koncentracích. „Vyhneme se tím koncentrované, někdy i agresivní látce, kterou by jinak bylo nutno použít.“
Vědci pracují zvláště s micelárními emulzemi. Jde o mikroemulze ve formě gelu, které mají velké výhody: například s nimi lze pracovat ve svislé poloze a hlavně zasahují jen povrch a bezprostřední okolí, takže nepronikají hlouběji do ošetřovaného materiálu.
Čtěte také
Restaurátory je třeba o přínosech nanotechnologií stále ještě přesvědčovat. „To děláme a někteří z nich jsou velmi vstřícní. Začínáme spolupráci s Národním památkovým ústavem, který by se měl teď cíleně věnovat ověřování našich postupů pro konsolidaci a povrchovou ochranu památek.“
„Po tomto ověření by mohl Národní památkový ústav tyto naše postupy památkářům doporučovat. To je jeden z našich cílů. Jednu z našich metod jsme už také certifikovali u ministerstva kultury a chtěli bychom postupovat i u našich dalších procesů ochrany památek,“ shrnuje příznivou budoucnost pro využití nanotechnologií v ochraně památek Jiří Rathouský.
Poslechněte si celé Studio Leonardo Evy Kézrové.
Související
-
Historie pražských Židů
Hostem je Marie Buňatová z Historického ústavu Akademie věd. Ptá se Eva Kézrová.
-
Nanoboti se zatím pohybují chaoticky, ale děláme vše pro to, aby byli inteligentní, říká bioložka
Co jsou to nanoroboti či nanoboti a jak nám v blízké budoucnosti mohou pomoci? Hostem Studia Leonardo je bioložka Alžběta Ressnerová z výzkumného centra CEITEC v Brně.
-
Precizní zemědělství šetří chemii, přesně cílí na jednotlivé centimetry půdy, popisuje vědec Kumhála
Drahá hnojiva, nedostatek pracovníků a zároveň velký rozvoj kamer, senzorů a schopností strojového učení. To všechno jsou výzvy, se kterými se musí čeští sedláci vyrovnat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
