Nebezpečná hra s inflací. Čelit jí nízkými úrokovými sazbami by znamenalo neúctu k úsporám, varuje Niedermayer

Jak hodnotíte výběr nového guvernéra centrální banky?

Já nevím, jestli se to dá hodnotit. Náš právní systém je postavený tak, že je to výhradní kompetence prezidenta, který nemá žádnou povinnost to s někým konzultovat nebo vysvětlovat. A tak se rozhodl, jak se rozhodl.

Čtěte také

Aleš Michl jako nový guvernér ČNB? Může dojít i k opačnému směřování centrální banky, upozorňuje analytik

Jediné, co se dá říct, je, že pokud prezident tímto sledoval nějakou snahu dosáhnout snížení úrokových sazeb v české ekonomice, tak v případě, že důsledkem toho jmenování bude oslabení kurzu – tak jako je teď, ale může se to samozřejmě za hodinu změnit – tak by to znamenalo, že budeme potřebovat úrokové sazby ještě vyšší.

V boji proti inflaci má Česká národní banka podle Zemana nezastupitelnou roli a existují dvě skupiny ekonomů s výrazně odlišnými názory. Jedna skupina inflaci označuje jako poptávkovou a jako řešení vidí právě zvyšování úrokových sazeb. Druhá skupina mluví o nákladové inflaci a v takovém případě zvyšování úrokových sazeb nákladem svého druhu a k inflaci přispívá – to řekl Zeman. Podle něj je nutné s respektem naslouchat oběma skupinám.

Ještě ocituji: „zdá se, že se v poslední době skutečně překlápí úrokové sazby z nástroje brzdění inflace v nástroj i jeho posilování.“ Mohl byste souhlasit s názorem prezidenta? Posilují u nás zvýšené úrokové sazby inflaci místo toho, aby ji brzdili?

Myslím si, že část toho názoru je velmi zjednodušená a část je přinejmenším velmi pochybná. Myslím si, že i ty centrální banky, které v začátku té nastupující inflační hrozby zkoušeli experimentovat s nezvyšováním úrokových sazeb, tak nyní ten kurz mění.

Čtěte také

Banky nemohou nárůst cen „pročekat“. Krotit inflaci nejde jinak než snížením poptávky, míní ekonom Singer

Myslím si, že zahrávat si s tím, že inflace v ekonomice zakoření a z nějaké inflační vlny se stane něco, co bude delší dobu pokračovat, co se vbuduje do očekávání firem a lidí, to je velmi nebezpečná hra.

Bankovní rada je podle mě správně postavená tak, že je tam sedm členů, kteří rozhodují svými hlasy a guvernér je pouze ten první z těch sobě rovných. To je dobrý nápad, protože ty názory jsou opravdu různé, i ty nejlepší ekonomické analýzy stojí na předpokladech a ty předpoklady se mohou ukázat jako nepřesné. Čili ta diskuse je možná a určitě si ji dovedu představit u každého zvýšení – když analytici ČNB navrhnou například zvýšení o půl procenta, tak někdo si může myslet, že čtvrt procenta by bylo lepší, stejně tak někdo by chtěl tři čtvrtě procenta, to je určitě legitimní diskuse.

Ale představa že inflaci, která stoupá až k úrovni, kterou jsme opravdu od začátku České republiky s výjimkou těch prvních let nezažili, budeme čelit s velmi nízkými úrokovými sazbami, je podle mě velmi nebezpečná a znamená to pouze to, že ten člověk nemá žádnou úctu k úsporám, které lidé mají, protože ty úspory jsou samozřejmě inflací znehodnocovány a pouze aspoň trochu vyšší úrokové sazby dávají šanci ty úspory chránit.

Čtěte také

Česko 2022: Život k nezaplacení. Speciál k dopadům inflace na české domácnosti

Miloš Zeman řekl, že „tvrzení, že inflace byla způsobena primárně válkou na Ukrajině, bohužel kulhá na obě nohy, protože dvouciferná inflace byla tady bylo dosaženo už před válkou“ – to tedy řekl prezident. Jaký vliv má válka na Ukrajině na vývoj inflace u nás?

Válka na Ukrajině podle mě zlomila určitou víru v to, že to, co jsme viděli na konci minulého roku, bude krátkodobá epizoda, která odezní. To byl pohled, který prezentovalo hodně i těch velmi významných centrálních bank, jako je Evropská centrální banka. ČNB v tomto byla vždycky trochu skeptičtější a my nemůžeme vědět, kdo měl pravdu, protože ta válka na Ukrajině popostrčila ceny energetických surovin, které stojí na začátku té inflace, ještě dál.

Nesmíme ale zapomínat ani na tu poptávkovou stranu inflace, která souvisí s tím, že státy – podle mě úspěšně a správně – během pandemie intervenovaly do té míry, že ochránily firmy před krachy, ochránily lidi od ztráty bohatství, od ztráty příjmu, což znamená, že po odeznění pandemie do té už trošku zklidněnější ekonomiky lidé nastoupili s potenciálem hodně utrácet, hodně poptávat zboží a to znamená vytvářet inflační tlaky.

To se setkalo s dalšími fenomény. Ono to na začátku vypadá jako úsměvná historka, když průplavu uvázla velká kontejnerová loď, ale ukázalo se, že možná v důsledku té pandemie, možná i v důsledku jiných věcí, se začaly objevovat poruchy na nabídkové straně ekonomiky. Firmy nebyly schopny dodávat adekvátní množství včas, aby čelily té poptávce. Všechno toto se slilo do něčeho, co odstartovalo růst inflace na podzim minulého roku a teď ta válka z toho definitivně udělala velký inflační problém.

Čtěte také

Zdražování je výzvou pro transformaci ekonomiky, stejně jako pro sociální vědy, míní profesor ekonomie Jurajda

Profesor ekonomie Štěpán Jurajda včera ve 20 minutách řekl, že je velmi důležité, jak důvěryhodná a předvídatelná tato instituce nadále bude. Čekáte, že se v příštích měsících kurz ČNB tedy výrazně změní?

Myslím si, že do té doby, dokud se nezmění radikálně ta většina, která zatím zastávala názor, že na inflaci je třeba reagovat zvýšením úrokových sazeb – a ten názor byl, což je podle mě nejdůležitější, v souladu s výsledkem ekonomických analýz analytiků a je třeba říct, že analytici v ČR patří podle mě ke světové špičce. I když v tak nejisté době samozřejmě žádný analytik nemá křišťálovou kouli, aby přesně viděl budoucnost, ale myslím si, že ta práce tam odvedená velmi dobře.

Pokud by došlo k obratu a ti lidé by se rozhodovali podle něčeho, co nejde analyticky dostatečně podchytit, na základě nějaké dojmologie nebo na základě nějaké politické instrukce, tak si myslím, že by to napáchalo velké škody v naší ekonomice.

Jak dopadlo nezvyšování úrokové sazby v Turecku? A jak v současnosti na inflaci reaguje Evropská centrální banka? Poslechněte si celý rozhovor s Luďkem Niedermayerem vedený Vladimírem Krocem.