Něco mezi přiškrcenou čivavou a papouškem. Nutností jsou chápaví sousedi, říká chovatelka puštíků

9. březen 2023

Puštík obecný je nejrozšířenější sovou v naší přírodě. Kdo viděl pohádku Tři oříšky pro Popelku, ví, jak vypadá. Jde o menší sovu s mohutnou kulatou hlavou, okrouhlým obličejem se závojem a hnědočernýma očima. Zbarvení peří má širší spektrum – od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním.

Puštíci obecní žijí většinou v lesích, parcích nebo i na hřbitovech. Ve voliéře na zahradě je najdete jen sporadicky. Dvě samice Bubu a Rozárka ale našly domov u Daniely Princové ve Srubci u Českých Budějovic.

„Před šesti lety nám do ordinace přivezli sraženého puštíka, který přišel o ucho. Všechny záchranné stanice řekly, že by se měl utratit, tak jsme si ho vzali k sobě,“ vypráví chovatelka, která pracuje ve veterinární ordinaci jako sestřička.

Sova často padala z větve, protože jí nefungovalo střední ucho. Nakonec se ale zotavila a dírou v plotě vylétla zpátky do přírody.

Čtěte také

Potom se táborská zoo zbavovala dvou samiček puštíka obecného. A ty nakonec putovaly do prázdné voliéry na zahradě Princových. Před tím je ale navštívili pracovníci zoologické zahrady, kteří zkontrolovali, jestli je prostředí pro puštíky vhodné. Vhodné bylo, a tak Bubu a Popelka mají už několik let nový domov.

„Všichni už vědí, že puštíky máme,“ doplňuje chovatelka. Ve dne sovy relaxují, v noci ožívají. Létají a zkouší, jestli nepřivolají nějakého samečka z nedalekého lesa.

„Je to řev, něco mezi přiškrcenou čivavou a papouškem, je to něco hrozného. Takže rozhodně – pokud nejsou dobří a chápaví sousedi – tak si zahradu taková zvířata nepořizujte,“ upozorňuje Daniela Princová.

Povídání s Danielou Princovou, která zachránila dvě samičky puštíka obecného, si poslechněte v magazínu Máme rádi zvířata. Dále se dozvíte, co všechno může u psů a koček narušit kolenní vazy, a nakonec přidáme zamyšlení nad jednou pranostikou o chroustech.

autor: Jitka Cibulová Vokatá | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související