Nejen do života romských osad na Slovensku dává nahlédnout výstava „I Romové jsou Boží“
„I Romové jsou Boží“ – tak se jmenuje výstava, která je od začátku tohoto týdne k vidění na ostravském výstavišti Černá louka. Stejně tak je výstava nepřeslechnutelná. Z východního Slovenska na ni přijeli samotní Romové, aby zahráli a také se s ostatními podělili o svůj životní příběh. Na výstavě, kterou pořádá ostravsko-opavská diecéze, zaujmou fotografie zachycující obyčejný život Romů ve vybraných komunitách a také jejich umělecké a rukodělné výrobky.
Fotografie, plastiky, ale především samotní Romové. Na výstavu, která vypráví jejich příběhy, přijel do Ostravy také Lukáš Bužo:
Lukáš Bužo: „Přijeli jsme z východního Slovenska. Bydlíme blízko takového většího města, které se jmenuje Vranov nad Topľou. Pracuji v Čičavě, kde je naše pastorační centrum pro Romy. Tam pracuji jako pomocník, který pomáhá s dětmi, ale pracuji i v romské umělecké dílně, kde vyrábím nějaké výrobky.“
Ve východoslovenských romských osadách působí už několik let farář otec Mekel:
Otec Martin Mekel: „Naše centrum sídlí v obci, která má tak zhruba 1100 – 1200 obyvatel, z toho je víc než polovina Romů. Pracuji ještě v dalších vesnicích. Kostel nemáme, máme vlastně to centrum, máme také Kulturní dům, anebo prostě někdy jsou bohoslužby venku. Nyní jsme v tom centru dva, nejsem tam sám, ale jsme tam dva kněží, kteří sloužíme a chodíme po tom okolí.“
„Je to pro nás velká inspirace,“ říká Filip Habrman z Ostravsko-opavské diecéze, která výstavu pořádá.
Filip Habrman: „Už to pět let funguje, ale to je přímo, že oni mají různá společenství, ti chlapi už nechodí do hospody, takže ono jich je čím dál tím víc v té osadě a vzájemně se nějakým způsobem ovlivňují a v současné době těch Romů, kteří se tam obrátili, je víc než padesát procent té osady. Romové se změnili, začínají chodit do práce, nutí děti chodit do školy a hlavně už nemlátí ženy, chovají se k sobě slušně. To musíte vidět na vlastní oči.“
Romové na výstavě představují své rukodělné výrobky a plastiky ze dřeva. Podle Lukáše Buža si s každým návštěvníkem také rádi popovídají.
Lukáš Bužo: „Je to taková dobrá příležitost k tomu, aby i v Česku jsme mohli udělat takové haló a povzbudit Romy k tomu, aby se nebáli něco dělat. A i se to tak říká, že lepší je jednou vidět, než stokrát slyšet. Tak možná i proto nás sem organizátoři pozvali, aby mohli ukázat ostravským Romům, že opravdu Romové dokáží vyrobit umělecké věci a nejen umění, ale i to poselství víry, že mohou žít s Bohem.“
Díky nové komunitě, práci a zájmům se změnil život i Jánu Gorolovi:
Ján Gorol: „Tak je to veliký rozdíl. Můj život se změnil, jak se říká, o devadesát stupňů. Já jsem byl takový prudký člověk, že hned jsem na někoho vyskočil anebo tak a v rodině jsem měl také problémy s manželkou. A bydlel jsem u rodičů před tím a teď už jsem si postavil sám vlastní dům, takže i v tom vidím také ty Boží ruce, které mi pomohly, že jsem si našel dobrou práci, že jsem si mohl vydělat a ušetřit si nějaké peníze a postavit si dům.“
Podle Filipa Habrmana by výstava měla na dobrém příkladu pomoci překonávat předsudky.
Filip Habrman: „Ta výstava je svého druhu ojedinělá, není to nic, co bylo už vystavováno, je to něco, že chceme ty Romy ukázat, že něco dokážou. Není to jen o jejich kultuře, historii a o těch věcech, o kterých už vzniklo mnoho dokumentů, ale že dokážou i dělat ty nádherný věci. Takže bych pozval úplně všechny.“
Výstavu „I Romové jsou Boží“ mohou v Ostravě všichni zájemci navštívit do 16. listopadu.
