Nejhorší krize od vzniku Státu Izrael: Když se vláda rozhodne, může klidně zrušit volby

4. březen 2023

Izraelská vládní koalice minulý týden schválila v prvním čtení změny soudního systému. Zastánci úprav tvrdí, že jsou nezbytné pro ochranu demokracie, odpůrci naopak varují, že bude mít smrtící dopad na demokratické zřízení a mohl by vést k úplnému zrušení voleb. Situaci popisuje v komentáři pro server Times of Israel izraelský právník a mediátor Yaron Horovitz.

Reforma soudnictví patří k prioritám nové vlády Benjamina Netanjahua. Podle zákona by 120členný Kneset měl pravomoc přehlasovat rozhodnutí Nejvyššího soudu většinou 61 hlasů.

V sázce nejsou jen práva menšin, ale i ztráta práv většiny.

Odpůrci tvrdí, že to bude mít negativní dopad na lidská a občanská práva, včetně práv Arabů, žen a příslušníků komunity LGBTQ.

Čtěte také

Obávají se tyranie většiny a upozorňují, že úkolem soudů je chránit práva menšin, často před vládou. Pokud jsou soudy vládě podřízeny, žádná účinná ochrana neexistuje.

Statisíce lidí proti vládnímu návrhu protestují. Bývalý izraelský premiér Ehud Barak řekl, že země zažívá nejhorší krizi od vzniku Státu Izrael. Autor komentáře upozorňuje, že v sázce nejsou jen práva menšin.

Vložení veškeré moci do rukou vlády totiž může snadno vést i ke ztrátě práv většiny. S neomezenou mocí a bez zábran může kabinet snadno dospět k závěru, že podporu většiny nepotřebuje.

Vláda prostě může zrušit volby

Vláda totiž podle navrhované reformy může rozhodnout o odložení nebo zrušení příštích voleb, které se mají konat nejpozději každé čtyři roky.

Podle izraelské Ústavy je pro odložení voleb potřeba mít v Knesetu podporu alespoň 80 členů. O odkladu přitom jde uvažovat pouze za velmi specifických okolností a jen na dobu, dokud takové okolnosti trvají.

Čtěte také

Současnou koalici sice nepodporuje 80 poslanců Knesetu, ale i díky navrhované legislativní změně by se pravidlo pro odložení voleb dalo změnit. Reforma je pro tyto účely dobře koncipována.

Vládní koalice například stanoví, že Nejvyšší soud nebude mít pravomoc rozhodovat o zákonnosti základních zákonů. 61 hlasy pak na základě reformy přehlasuje soud, který by takovou změnu označil za nezákonnou. 

Podstatné je, že pokud se vláda rozhodne, že nechce uspořádat volby v termínu, který dnes stanoví zákon, nebo vůbec, nic jí v tom nebrání.

Ve jménu demokracie a vůle lidu vláda mění pravidla způsobem, který může všechny Izraelce připravit o základní právo volit a vybírat si své zástupce, uzavírá právník Yaron Horovitz v komentáři.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravily Magdaléna Fajtová a Tea Veseláková.

Spustit audio

Související