Nejslavnějšího kladenského havíře dodnes připomíná Váňův kámen. Původně vážil čtyři tuny

6. září 2023

Obří buližník v parčíku před kladenským gymnáziem každý den míjejí tisíce lidí, mnozí ale netuší, jak se tam dostal. Původně se nacházel v Kročehlavech a jeho slavnostní odhalení v roce 1854 bylo velkou událostí, kde nechyběli zástupci města, církve, ani havíři. Dnes si nad ním podávají ruce dvě bronzové sochy horníků. Památka nese jméno po Janu Váňovi.

„Jan Váňa je nejznámějším kladenským horníkem, objevitelem uhlí na kladenské půdě a zároveň také prvním horním ředitelem kladenských dolů, takže je to osoba velevýznamná pro kladenské hornictví a jeden z nejznámějších Kladeňáků,“ vysvětluje historik Karel Drvola.

Cesta obřího kamene z Kročehlav do parčíku před kladenským gymnáziem na náměstí Edvarda Beneše měla hned několik zastávek. „Jedna z legend uvádí, že ho Váňa vykopal v té první štole, ale podle záznamů kronikářských tomu tak není. Nacházel se v Kročehlavech u silnice a právě díky té své velikosti se Váňovi zalíbil, a tak ho nechal přivalit k tomu prvnímu dolu Kateřina Josefa,“ popisuje Karel Drvola.

Slavnostní odhalení v roce 1854

Jan Váňa hledal vhodnou příležitost k slavnostnímu odhalení kamene. Ta se mu naskytla 24. dubna 1854, tedy v den sňatku císaře Františka Josefa I. s princeznou Alžbětou Bavorskou, slavnou Sisi.

Kámen byl původně větší, ale nešetrným stěhováním se odlámaly celé kusy

Po slavnosti pět nejstarších havířů kolem kamene zasadilo pět lip. „Vzhledem k tomu, jak se železárny rozšiřovaly, tak ten kámen musel těm jednotlivým provozům ustupovat,“ vysvětluje důvody stěhování Karel Drvola. Kámen později stával na křižovatce silnice z Kladna do Dubí a Dříně nebo před bývalým okresním úřadem. Putování kamene po Kladensku mapují knihy a fotografie v archivu Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně.

Sousoší Hornictví

Původně byl kámen ještě větší. Během stěhování s ním ale zřejmě nebylo zacházeno příliš šetrně a některé části opadaly. Do parčíku před kladenským gymnáziem se kámen dostal v roce 1953. Akademický sochař Ladislav Novák kámen doplnil sousoším Hornictví. Jde o dva bronzové horníky, kdy si starý horník podává ruku s horníkem současným. „Měli symbolizovat stoleté propojení hornické práce. Takovou perličkou je, že socha staršího horníka z poloviny 19. století zpodobňovala sochařova otce,“ vysvětluje Karel Drvola. Sochař Ladislav Novák totiž pocházel z Motyčína a jeho tatínek celý život pracoval v dolech na Kladensku.

Ředitele Kladenského kamenouhelného těžařstva a později i báňského ředitele Pražské železářské společnosti Jana Váňu (1811 – 1864) v Kladně také připomíná Váňova ulice, která vede právě k parčíku u gymnázia. Na kladenském hřbitově najdete jeho hrobku.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.