Některé děti se chtějí za klaunem do nemocnice vrátit, vypráví šéfka zdravotního klauna

4. prosinec 2022

Pro mnohé jsou Vánoce čas volna, to ale neplatí pro zdravotní klauny. Budou chodit do nemocnic, nově i do ambulancí a do léčeben dlouhodobě nemocných. A přibyl projekt Přezuvky máme!, kdy chodí klauni za nemocnými dětmi domů. „Cílem je, aby někdy i poslední fáze života dítěte nebyla smutkem a čekáním na konec, ale aby tam byla hezká vzpomínka,“ přibližuje ředitelka organizace Zdravotní klaun Kateřina Slámová Kubešová.

Kolik zdravotních klaunů vlastně dneska máte?

Máme 93 profesionálních zdravotních klaunů. Jsou rozmístění po celé republice, protože  chodíme do velkých i menších nemocnic, do všech regionů. Chodíme do ambulancí, chodíme na pohotovosti, kde je atmosféra velmi vypjatá.

Čím je náročnější právě pohotovost nebo ambulance?

Čtěte také

Ti lidé nečekali, že skončí v nemocnici, oproti třeba některým plánovaným návštěvám, kontrolám nebo operacím. Takže je tam zvýšený tlak, nikdo nechce sedět v pátek večer v devět hodin na ambulanci nebo pohotovosti a čekat, co se stane se zlomenou ruku nebo s nějakou akutní bolestí. 

Takže je to těžký, dlouhý a náročný čas a klaun vejde a opanuje celý prostor. Teď jsme dostali krásnou zpětnou vazbu od jednoho tatínka, který napsal, že nebyl úplně fanoušek zdravotního klauna. Ale skončil s dcerou právě na pohotovosti a když viděl, jak se jeho dcera rozzářila a druhý den se chtěla vrátit do nemocnice, protože jsou tam ti klauni, tak říkal, že viděl profesionalitu naší práce. Takže to je velké potěšení.

Klauni doprovází děti skrz všechny přípravy až na operační sál, kde je zase vyzvednou. A když to vyjde, tak klaun je s nimi první a poslední, koho vidí před i po operaci. Co na to říkají rodiče?

Rodiče jsou velmi spokojení, důležité je, že oni jsou tam často u toho. Doprovázíme děti na chirurgiích teď už v sedmi nemocnicích a děti jsou často hospitalizované s rodičem, maminkou nebo tatínkem. A my dobře víme, jak se přenáší nálada z jednoho na druhého, tak je důležitý, že klaun funguje pro dítě i pro rodiče. Takže jsou velmi spokojení.

Je to někdy třeba i víc terapie pro rodiče?

Kateřina Slámová Kubešová s moderátorkou Patricií Strouhalovou ve studiu Radiožurnálu

Doprovázíme oba před operační sál. A klaun v případě, když je potřeba, si může svoji jednoduchou masku nebo nosánek sundat a rodiče uklidnit, pokud je nervózní. Nebo může zůstat zase v roli klauna a společně se vrátit na oddělení.

Je klaunská činnost pozitivním přínosem? Co ukazují studie?

Studie dokázaly, že v případě, že dítě a rodiče doprovází před operací klaun, tak je to lepší, než když tam klaun není. Dítě je klidnější, pozitivně reaguje a víc spolupracuje se zdravotnickým personálem. Na straně rodiče je to, že jsou líp naladění, je to spojitá nádoba – když rodiče reagují pozitivně, tak dítě je také spokojenější. A pak ještě velmi zajímavý výsledek byl, že klaunské působení přetrvává ještě ve chvíli, kdy klaun odchází z místnosti. Zůstává tam změněná atmosféra.

A přetrvá to někdy i na bázi dlouhodobého přátelství?

Stává se to často na odděleních dlouhodobě nemocných dětí, kdy děti jsou hospitalizované ne dny, ale týdny, někdy i měsíce. Třeba na onkologii, kde vzniká dlouhodobý vztah. Chodíme na tato oddělení pravidelně, třeba jednou za týden, tam se děti těší na své klauny.

Teď je také novinkou projekt Přezuvky máme! To chodí klauni za dětmi domů. Jak vypadá klaunování doma?

Pořád je to klaunování, to znamená, že přineseme humor, radost, dobrou náladu. A je to jiné v tom, že často děti jsou v domácí péči, protože jsou vážně, někdy smrtelně nemocné, někdy je to opravdu poslední fáze života. Takže se na to připravujeme dopředu, abychom věděli, v jakém zdravotním stavu je to dítě, jaké má zájmy a koníčky. A domlouváme se s rodiči, kteří to často pojmou tak, že tam jsou sourozenci, kamarádi. A cíl je přinést do rodiny závan radosti, aby poslední fáze života dítěte nebyla jenom tím smutkem a čekáním na konec, ale aby tam právě byla hezká vzpomínka.

Co je podmínkou, aby klauni mohli za dětmi do nemocnice? Poslechněte si celý rozhovor. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.