Některé léky mohou poškozovat játra. Vědci vyvíjejí model orgánu ke sledování „4D“ mikroskopem
Podrobné snímkování jaterních buněk by mohlo zjednodušit výzkum nových léků a zlepšit jejich bezpečnost. Rychleji by se tím odhalilo, jestli zkoumané látky nejsou pro játra škodlivé. Čeští vědci se zapojili do mezinárodní výzkumné sítě, která se snaží vyvinout výzkumný model jater i zobrazovací techniky k jeho zkoumání.
Játra slouží v lidském těle jako filtr, kterým prochází veškerá krev – včetně léků, které dostaneme v tabletách nebo v infuzích. Játra je zpracovávají, tedy metabolizují, a při tom mohou vznikat i jedovaté látky.
Při vývoji nových léků proto vědci věnují velkou pozornost vedlejším účinkům na jaterní buňky – problém zvaný polékové poškození jater (DILI) často zastaví výzkum slibných látek, přestože ostatní účinky vycházejí příznivě. Dokonce i některé léky, které zkouškami projdou, mívají někdy nežádoucí vliv na játra, zejména když je člověk užívá dlouhodobě.
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd zkombinovali různé technologie a software a sestavili speciální mikroskop, s nímž mohou sledovat vzorky jaterních buněk ve „čtyřrozměrném“ prostoru – tedy v prostoru i v čase.
„Mikromanipulátorem můžeme zavést optické vlákno do konkrétní části konkrétní buňky,“ ukazuje vedoucí sekce optiky Alexandr Dejneka, „ladíme i vlnovou délku, takže můžeme aktivovat, nebo naopak zpomalovat některé procesy v buňkách.“
Jak spolu buňky interagují
S novou technologií mohou vědci sledovat procesy v jaterních buňkách do nejmenších podrobností, a to ještě dříve, než buňky kvůli poškození odumřou.
Čtěte také
„Můžeme se podívat naživo, jak se jednotlivé organely pohybují a interagují mezi sebou a jak do těchto interakcí zasahují léky,“ říká biofyzik Oleg Lunov z Fyzikálního ústavu AV. „Když objevíme mechanismus, můžeme se s ním vypořádat. Můžeme vylepšit léčbu polékového poškození jater.“
Jenže k takovému použití máme podle vědců ještě daleko. Pod mikroskopem sice mohou pozorovat živé vzorky jaterních buněk odebrané skutečným dárcům, ale ty se přece jenom chovají trochu jinak než celá játra v lidském těle. Buňky se v nich množí a diferencují – stávají se z nich jiné typy buněk.
Vědci sdružení v mezinárodní síti by proto chtěli vyvinout spolehlivý model jater, na kterém budou moci zkoušet účinky různých léků, nebo také vysvětlit, proč jsou někteří lidé náchylnější k poškození jater než jiní.
Poslechněte si reportáž Martina Srba.
Související
-
První transplantace plic člověka s koronavirem proběhla ve Vídni. Pacientce zachránila život
Pacientka ve věku 45 let měla po nákaze koronavirem výrazně zasažené plíce. Multidisciplinární tým úspěšně provedl velice náročnou operaci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
