Neodstraňujte ropné plošiny, vyzývají vědci. Trubky výrazně prospívají podmořskému životu

Vědci pod vedením Jonase Teilmanna z univerzity v dánském Aarhusu si všimli, že pylony a další podpůrné struktury ropných plošin a mořských větrných elektráren vyhledávají podmořští živočichové. Několik let výzkumníci pozorovali plošiny v Severním moři a zjistili, že tak pestrý život pod hladinou se už jen tak nevidí.

U vlád přímořských států se tak snaží vyjednat změnu legislativy, aby se vysloužilé plošiny odstraňovat nemusely. Nejenže se tím ušetří nemalé peníze, které by se na demontáž musely vynaložit, ale hlavně to zachrání ty živočichy, kteří pod plošinami žijí. Píše o tom odborný časopis Frontiers in Ecology and the Environment.

Umělé útesy

Morští živočichové vyhledávají ropné plošiny z několika důvodů. Systém zanořených částí potrubí, lan a ocelových nosníků se podle výzkumníků za 25 let provozu promění v dokonalý substrát pro mořské rostliny. Vznikne tak umělý útes se spoustou možných úkrytů, které mořští živočichové vyhledávají. 

Podstatné je také to, že v blízkosti ropných vrtů neloví rybáři. Ryby tu proto mají nerušený klid. Až těžba skončí a plošina utichne, přiláká to také mořské ptáky, kteří se rybami živí.

Českému hydrologovi a geografovi profesoru Bohumíru Janskému se, za dodržení jistých podmínek, nápad s ponecháním kovových monster v moři líbí. „Z hlediska biologického tam zřejmě nehrozí problém, je pouze třeba se důsledně zbavit ropných látek,” upozorňuje. 

Ropa a plast 

Ve světových oceánech rapidně ubývá ryb, moře jsou plná plastů

• Upravit
• Smazat

Lidstvo už pro lov ryb využívá více než polovinu rozlohy světových oceánů. Průmyslový rybolov tak pracuje na větší ploše než zemědělství. Nejvíc se rybaří kolem čínských a evropských břehů. Vědci v souvislosti s nezadržitelným nárůstem rybolovu, upozorňují na hrozící vymírání některých druhů.

Tím víc to podle profesora Bohumíra Janského platí v Severním moři. Čím je voda chladnější, tím hůř se ropné látky odbourávají. Při přísném dodržování předpisů by přitom těžba ropy neznamenala v podstatě žádnou ekologickou zátěž. Problém profesor Janský vidí v tom, že se pravidla nedodržují.

„Dochází k vymývání nádrží, lodě se těchto látek zbavují v oblastech mimo sídla, na volném oceánu. To se běžně děje. Je to na lidech, na jejich ekologickém uvědomění. To je všude na světě to nejdůležitější,” myslí si. 

Uniklé ropné látky mají negativní vliv na všechno živé. Havárie za sebou zanechávají prázdno bez života, a i když k nim nedochází tak často jako dříve, každý rok se větší neštěstí stane. Ještě před patnácti lety považovali vědci ropné látky za vůbec největší problém, co se týče znečištění oceánů. Dnes ale podle Bohumíra Janského patří smutný primát bezkonkurenčně plastům.

„To, že nám dneska družice ukazují obrovské plastové ostrovy, to je realita. Plasty vytváří ostrov o velikosti Británie, Francie a Německa dohromady,” upozorňuje.