Nepřítel není Islámský stát, ale režim Bašára Asada, domnívá se syrská aktivistka
Letošní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět se chopil několika ryze aktuálních témat. Jedním z nich je boj proti radikálnímu islamismu.
I proto cenu Homo Homini získala syrská učitelka a aktivistka Su'ád Nawfalová. Festival upřel pozornost na rozpínající se radikální islamismus i proto, že se právě dovršily čtyři roky od začátku války v Sýrii.
Scéna v syrském městě Aleppo a jeho okolí. Takto ostřelují milice proti režimu Bašára Asada sídla v celém okolí. Na sociálních sítích se objevilo video formace První regiment, která ostřelovala úřední budovy a dům, o němž si útočníci mysleli, že je centrem tajných služeb.
Zkáza celé čtvrti je nepřehlédnutelná. Uprchlíci se počítají na statisíce. Na záběrech je vidět, že v ulicích nikdo není. Syrská aktivistka z města Rakka Su'ád Nawfalová musela Sýrii také opustit. Myslí si, že tyto formace se můžou rozpadnout samy od sebe:
„Když vidíte, že Asad není nepřítelem číslo jedna, že není největším teroristou v oblasti, tak je to problém. Vy se soustředíte na určité teroristické skupiny a zapomínáte na to, co sám režim udělal.“
Cenu bude nosit jako hrdá syrská žena...
Společnost Člověk v tísni, která festival Jeden svět pořádá, ocenila syrskou učitelku a aktivistku za její vytrvalost a statečnost, se kterou se postavila bezpráví páchaném režimem Bašára Asada a takzvaným Islámským státem, bez ohledu na ohrožení vlastní bezpečnosti.
Su'ád Nawfalová měla pro publikum v Praze jednoznačné sdělení. Váš nepřítel není Islámský stát, váš nepřítel je nadále režim Bašára Asada.
A tak si v Pražské křižovatce publikum vyslechlo její slova, podle kterých její země trpí 40 let pod útlakem tyrana, který používá násilí a nutí všechny mlčet, prolévá krev vlastních lidí a nezdráhá se přistoupit k násilí.
Lidé podle oceněné aktivistky jenom volají po svobodě a po tom, aby mohli žít jako normální lidé. To řekla Su'ád Nawfalová publiku a omluvila se, že není politička, ale že cenu bude nosit hrdě jako syrská žena.
Stala se známou poté, co každý den po dobu dvou a půl měsíců v létě 2013 chodila s transparenty protestovat před sídlo Islámského státu. Její boj za svobodu a spravedlnost začal mnohem dříve a obracel se proti útlaku a bezpráví Asadova režimu.
Už od začátku po incidentu v Dará začali lidé dávat najevo, že režim musí padnout, a pořádali malé bleskové demonstrace, řekla aktivistka. Sedm až deset lidí se rychle shromáždilo a po pár minutách se rychle rozešlo, protože přítomnost státní bezpečnosti v ulicích byla silná. Válka v Sýrii trvá už 4 roky.
Podle OSN kvůli bojům v Sýrii ze země od roku 2011 uprchly bezmála 4 miliony lidí. Největší počet jich přijalo Turecko, potom Libanon a Jordánsko. Do Evropské unie jich zamířilo zhruba 150 tisíc. Česko se rozhodlo přijmout jen asi 70 z nich a čelí proto kritice řady humanitárních organizací, které upozorňují na zoufalou situaci na Blízkém východě.
Do Sýrie a Iráku naopak zamířily tisíce mladých Evropanů, kteří se přidali k radikálům z hnutí Islámský stát. Tématu radikalizace muslimské mládeže se na festivalu Jeden svět věnoval i dánský snímek Bojovníci ze severu, který získal cenu studentské poroty.
Izolovaná muslimská komunita v Dánsku
Pojednává o mladících, kteří odcestovali z Kodaně bojovat do Somálska v řadách islamistických milic Al-Šabáb. Někteří z mladíků nakonec pokračují do Iráku a Sýrie, kde se přidají k takzvanému Islámskému státu.
Hlavní hrdina, jehož identita zůstává utajena, ale skupinu v Dánsku opustí, protože odmítne bojovat. Někteří z jeho přátel zemřou při sebevražedném útoku, ale on i tak podotýká, že mu s nimi bylo lépe než bez nich. V dánské většinové společnosti se cítí jako cizinec a navíc si připadá odcizený i od generace svých rodičů. Situaci somálské menšiny přibližuje režisér snímku Soren Jespersen:
„Somálská komunita v Dánsku patří k nejvíce izolovaným, víc než lidé z Blízkého východu. Děti chtějí respektovat život věřících rodičů, ale láká je hédonický život dánské mládeže. Nakonec mají pocit, že nepatří nikam. Být součástí skupiny, která se baví jen o holkách a alkoholu pro mnohé z nich není naplňující a někteří se upnou k víře, která je v rozporu s vírou rodičů. Ale pojí se k tomu také víra v narativ o křesťanech z Etiopie, kteří prý v Somálsku utlačují muslimy.“
V Dánsku se teď zpřísňují bezpečnostní opatření po útoku mladého muslima na kavárnu a synagogu, kdy v polovině února zabil dva lidi v centru Kodaně. Jeho původním cílem byl dánský karikaturista, který nakreslil proroka Mohameda.
Počet Dánů, kteří zamířili bojovat na Blízký východ, se odhaduje kolem stovky, což je na pět a půl milionovou zemi hodně. Někteří předtím bojovali i v Somálsku. Důvody je podle Jespersena třeba hledat i v dánské zahraniční politice.
„Dánsko se za posledních 14 let zúčastnilo čtyř válečných konfliktů na muslimském území. Roli hraje také kontroverzní zveřejnění karikatur proroka Mohameda v dánském deníku v roce 2005, ale také jde o souboj mezi demokratickými a islámskými hodnotami. Ta debata je v Dánsku pokrytecká. Hájíme svobodu slova, což je správné, ale na druhou stranu je nenecháme mluvit. V Dánsku se hovoří o perzekuci oficiálních muslimských organizací. Debata se přenáší i do politiky. Po posledním útoku řada politiků mluví o zpřísnění opatření a monitorování lidí.“
Expanze Islámského státu se zastavila
S karikaturistou, který v Dánsku parodoval proroka Mohameda, hovořili tvůrci dalšího filmu na Jednom světě. Jde o film Karikaturisté, pěšáci demokracie. Tvůrci ho natočili před útokem na pařížskou redakci Charlie Hebdo. Režisérka Stéphanie Valloattová řekla, nakolik ji události v Paříži překvapily.
„Když jsem točila ten film, jezdili jsme po celém světě. Ve Francii jsme hovořili se slavným karikaturistou z Le Monde Jeanem Plantureuxem. My jsme došli k závěru, že něco takového se může stát ve Venezuele, v Rusku, ale ne ve Francii.“
Festival Jeden svět víc než kdy jindy reaguje na aktuální události, které se odehrávají ve Francii, ale také na násilí v Sýrii nebo v Libyi. Uvedl rekordní počet filmů a do Prahy přivedl přes 200 hostů. Teď se filmy dostanou i do regionů.
Podle komentátora Českého rozhlasu Plus Jana Fingerlanda momentálně v Sýrii neexistuje síla, která by zemi spravovala. „Obávám se, že pokud by například padla obrana západních částí Sýrie, nikdo by nezabránil tomu, aby se aspoň některé sunnitské síly nemstily na Šíitech a křesťanech. Takže myslím si, že pokud by se Asadova armáda rozpadla, mělo by to ještě velice krvavé důsledky.“
Je pravděpodobné, že Islámský stát už nemá tu vojenskou sílu, jakou měl. Územní expanze Islámského státu, kterou jsme viděli před necelým rokem, kdy se během krátké doby rozšířila jeho moc o tisíce kilometrů čtverečních, se zastavila.
„Pravděpodobně Islámský stát přichází o velké peníze, protože dochází k různým sabotážním náletům na skladiště a ropné vrty. Ale pořád je hodně práce před těmi, kteří by chtěli Islámský stát rozdrtit. Čeká se, jak se zachovají velké kmeny v Iráku, protože na těch bude záležet, jestli se přidají na stranu irácké vlády nebo nikoliv.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
