Nerovné odměňování mužů a žen v základním platu neexistuje, tvrdí viceprezident svazu průmyslu Rafaj. Měření potvrdilo rozdíly, říká socioložka Simerská

Nová pravidla, která by se měla týkat firem s více než stovkou zaměstnanců, podle Rafaje naopak pomohou zaměstnavatelům.

Čtěte také

Pochybuji, že na jednu schopnou ženu jsou ve společnosti čtyři schopní muži, podporuje genderovou rovnost v práci pirátka Gregorová. Vše je o tom, kdo chce a jaké má schopnosti, oponuje Kohoutová z ODS

„Ukáže se, že nerovné odměňování v základním platu neexistuje. Zejména u velkých firem to ani možné není. Třetina z nich má odborové organizace, navíc zákon jednoznačně říká, že různé odměny na stejných místech nejsou možné. Takže pro zaměstnance, kteří se o svém odměňování dozvídají mezi sebou, to transparentnost bude,“ konstatuje generální ředitel realitní společnosti Heimstaden.

Simerská, která je hlavní gestorkou projektu Rovná odměna ministerstva práce a sociálních věcí, ale upozorňuje, že měření rovného odměňování nástrojem Logib ve firmách soukromého i veřejného sektoru potvrdilo rozdíly v odměňování mužů a žen.

Zákoník práce neumožňuje na stejné pozici odměňovat různě dva zaměstnance. A to i v situaci, že si na počátku o různou mzdu řekli.
Lenka Simerská

„Firmy většinou tvrdí, že na to dávají pozor. Z měření nám ale vychází, že jsou tam určité rozdíly, které potom firma řeší. A jsou rádi, že na ně přišli pomocí tohoto nástroje, protože ono to není úplně intuitivní, nedá se na to přijít od stolu. A velmi se vyplatí, když si to firmy spočítají, protože zákoník práce neumožňuje na stejné pozici odměňovat různě dva zaměstnance. A to i v situaci, že si na počátku o různou mzdu řekli,“ popisuje zkušenosti.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Rodičovská dovolená v Česku patří k nejdelším. Její zkrácení bez dalších opatření ale tolik nepomůže

Upozorňuje, že podle směrnice o platové transparentnosti budou muset zaměstnavatelé zavést platové systémy, budou nuceni udělat napříč firmou škálování nebo rozpočtování pozic, aby měl každý možnost se orientovat.

Rafaj připomíná, že v Česku jsou zavedené dostatečné standardy. V jakékoliv větší firmě dnes podle něj existují tarify, přesně nastavená pravidla hodnoty pracovní pozice.

V jakékoliv větší firmě dnes existují tarify, přesně nastavená pravidla hodnoty pracovní pozice. A nikde tam není škatulka muž a žena.
Jan Rafaj

„Nikde tam není škatulka muž a žena. To znamená, že to zavedené máme a nic nového zavádět nebudeme. Souhlasím ale s tím, že se mají provádět audity. Třeba pokud se žena vrací po mateřské, dodělává si nějakou kvalifikaci, kterou mezitím kolegové zvládli, pohlídat, aby její mzda byla dorovnaná. A audity se musí provádět a provádíme je ve firmách už při náboru. Čas od času nějaký konkrétní případ z toho vyplyne, ale není to systémový problém,“ konstatuje.

Česko nenaplňuje barcelonské závazky

Z nedávné zprávy evropského institutu pro rovnost žen a mužů vyplynulo, že EU jako celek se pomalu posouvá k větší rovnosti platů žen a mužů. Nejmenší pokrok ale udělalo Česko. Rafaj upozorňuje, že do statistik vstupují dva důležité faktory, se kterými musí společnost pracovat.

Čtěte také

Nejdřív dítě, věda počká? Česko má málo vědkyň, jde o strukturální problém, varuje socioložka

„Tím prvním je fakt, že ženy část své kariéry obětují rodině pořád víc než muži. Druhý důvod je ten, že u žen je daleko větší míra podílu kratších úvazků. Jejich průměrná mzda je logicky díky tomu nižší než u muže, který k tomu třeba přidá ještě nějaký přesčas,“ vysvětluje.

V Česku podle něj chybí dostatečný systém péče o rodinné příslušníky, ať už o děti, nebo starší občany, jako je třeba v západní Evropě.

„Česko nenaplňuje barcelonské závazky tak, jak se k nim zavázalo. To znamená zajistit dostatečný počet míst pro děti zejména mladšího věku. Proto se ženy do práce včas nevrací a nemůžou rychle vplout zpátky do kariéry. Máme tak stále menší podíl žen ve vyšších pozicích, což rovněž sráží průměrné mzdy dolů. S tím také souvisí to, že ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi máme poměrně dlouhou rodičovskou,“ naznačuje.

Čtěte také

Platíme ženy za to, aby byly doma, nepracovaly a aby si přerušily a zkazily životní kariéru, říká ekonom Münich

Simerská ale upozorňuje, že částečné úvazky neodebírají tolik ženám na odměňování.

„Máme velmi málo flexibilní trh práce právě co do částečných úvazků a zase návratu zpět na plné úvazky. Částečných úvazků je něco kolem 12 procent z celé zaměstnanecké populace. Takže tam je ten vliv minimální,“ připomíná.

„Co se týče mateřství, je rozdíl v odměňování žen a mužů do jisté míry cena za mateřství. Ale ženy jsou matkami a rodiny mají děti ve všech evropských zemích a jinde jsou na tom lépe. Kdybychom byli flexibilnější, tak si muž také užije své otcovství a ženy by se vracely do práce dřív. Tady vlastně funguje něco, čemu říkáme představa muže živitele. Jako otec získá určitý bonus i v očích zaměstnavatele, kdežto u žen to neplatí a naopak je tam propad společně s mateřstvím ruku v ruce,“ naznačuje Simerská.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.