Nestihli jste prohlídku legiovlaku? Vydejte se na ni s Vltavínem

19. listopad 2021

V Českých Budějovicích, těsně vedle železničního nádraží, v prostorách nákladového nádraží, zastavil legiovlak. Jeho zastávka byla naplánována do 21. listopadu.

Legiovlak je projekt Československé obce legionářské, který si předsevzal vytvořit věrnou repliku legionářského vlaku z období let 1918–1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií.

My jsme se tam vydali s mikrofonem, abychom natočili o tomto projektu něco víc. Prohlídku legiovlaku si můžete poslechnout právě v tomto Vltavínu.

Interiér legiovlaku

Naši legionáři zůstali v Rusku po brest-litevském míru na jaře 1918 jako největší cizí armáda na cizím území. Bolševická vláda se jich tak bála, že když se legionáři blížili k Jekatěrinburgu, kde byl uvězněn car Mikuláš II. s rodinou, nechala rodinu raději popravit, jen aby je naši legionáři neosvobodili. Ti dorazili do města jen o necelý týden později.

„Legionáři nakonec ovládli Transsibiřskou magistrálu, ale nejen to. Provozovali celkem 77 továren a 18 dolů, kde zavedli výkonovou mzdu, takže místní zjistili, že Čechoslováci platí, platí včas a že kdo bude pracovat, tak si opravdu vydělá,“ vysvětluje mimo jiné Jiří Müller, vedoucí posádky legiovlaku.

Celý příběh legionářů je složitý a dlouhý, ale zjednodušeně se dá vyjádřit takto:

Legiovlak v Českých Budějovicích

Když člověku dojde ta naprosto neuvěřitelná představa, že jste v Rusku, je vás 60 tisíc, potřebujete se dostat na západ, ale prostě vás tudy tím směrem bolševická vláda nepustí. A tak abyste se dostali do Evropy, musíte na Sibiř a obeplout svět.

Poslední legionáři se do Československa vrátili 11. listopadu 1920.

Interiér legiovlaku

Známí Jihočeši

Ve Vltavínu si kromě legiovlaku připomeneme dalšího z herců, kteří se narodili na jihu Čech a přitom se to o nich někdy ví, někdy neví, ale máme je spíše spojené s Prahou. Poslechneme si Rudolfa Hrušínského. Máme pro vás připravený jednak záznam rozhovoru s Rudolfem Hrušínským z roku 1992, ale i reportáž z natáčení filmu Rozmarné léto, která se nese přesně v duchu jemného humoru tohoto filmu. Natočil ji v roce 1967 Ludvík Mühlstein.

Spustit audio