Nevyhnutelná neuctivost
Zprávy či zpravodajské příspěvky mají jepičí život. Jejich aktuálnost klesá či mizí s každým novým dnem, někdy i s každou další hodinou. Stačí zalistovat třeba měsíc starými novinami.
Pár dní zpátky jsem doma našel zhruba týden staré noviny. Přesné datum si nepamatuji. Ale zaujal mne titulek na první straně. Stálo v něm, že si ničivé zemětřesení v jihovýchodní Asii vyžádalo dvanáct tisíc životů. Zamrazilo mne, když jsem si uvědomil, že počet obětí je mnohem vyšší - o více než sto tisíc. Vypadalo to, jako by z titulku vypadla nula. Ale nevypadla.
Tragické téma obsazuje titulní strany i po dvou týdnech. Jak dlouho ale ještě zůstane v zorném poli editorů jako událost číslo jedna: týden? Dva? Než přijde jiná katastrofa? Nebo ji vytlačí nějaká politická skopičina typu "kauza Kořistka"?
Mám pocit, že se téma pomalu ale jistě začíná vyčerpávat. Jakoby už vše bylo napsáno, události už nemají tak překotný vývoj jako v prvních dnech. Je jen otázkou času, kdy editoři a šéfredaktoři z obavy o pokles zájmu unaveného čtenáře zavelí a smutné téma přesunou hlouběji do útrob svých listů, aby časem zmizelo úplně.
Přijde mi to neuctivé, ale taky chápu, že je to nevyhnutelné. Potkalo to všechny události dřívější a čeká to i ty příští.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
