Nevyvážená hladina zvuku na Vltavě

8. duben 2021

Jedno z rizik případných úprav spočívá v tom, že při vyšší slyšitelnosti tichých pasáží se se laicky řečeno zvýší šum.

Tentokrát Vám nepíšu o jazykové a čtenářské kvalitě rozhlasových "zprávařů", která je pro Vaši informaci z mého hlediska v soustavném a pokračujícím úpadku, ale na vědomost Vám dávám zprávu, kterou jsem dnes zaslal redakci ČRo 3 Vltava (na popsaný problém jsem ČRo již jednou upozorňoval!):

Klasickou - vážnou hudbu je na vaši stanici radost poslouchat. Šetří totiž sluch posluchačů. Jak? Hudební pasáže hrané v pianu (p) nebo v pianissimu (pp) jsou již několik měsíců zvukově modulovány tak, že při nastavení radiopřijímače na běžnou hlasitost nejsou slyšet! Vždy se musím přesvědčit, zdali nemám poruchu na svém audiozařízení, nebo zdali třeba nebyla přerušena dodávka el. proudu. Svůj poznatek o zvukové nekvalitě rádiového signálu stanice ČRo3 - Vltava jsem konzultoval i s technikem Českých radiokomunikací, který mi můj poznatek potvrdil s tím, že někdy při poslechu vážné hudby musí zkontrolovat sílu signálu, protože má dojem, že přenos zvukového signálu vypadl! Žádám vás tedy o nápravu, zjistěte, kde je v modulaci signálu vaší rozhlasové stanice závada.

P.S.: Dosti často poslouchám vážnou hudbu na polské stanici Radio dvójka, ale tam jsem takový problém nikdy nezaznamenal.

S pozdravem

V. N.

______________________________________________________________________

Vážený pane inženýre,

děkuji Vám za sdělení názoru na nevyváženou hladinu zvuku Vltavy při vysílání klasické hudby. Neberu jej na lehkou váhu, i když zároveň konstatuji, že jde o první ohlas tohoto druhu týkající se Vltavy. Řada podobných kritik směřovala k Dvojce a tam se Technice ČRo na základě mých podnětů podařilo dosáhnout takového stavu, že stížnosti téměř ustaly.

Z jednoho ohlasu nelze dělat závěry, ale připojuji i svůj vlastní posluchačský dojem, který je podobný. Je rozdíl poslouchat v ideálních podmínkách z dobrého reproduktoru, kdy je poslech hudby na Vltavě skutečným požitkem, a v prostředí s běžnými zvukovými ruchy a na běžném domácím rádiu. Tam ty tiché pasáže opravdu někdy mohou zanikat.

Probíral jsem Váš dopis s ing. Pavlem Straňákem, specialistou na distribuci signálu z Techniky ČRo, který mi vysvětlil, jak složitě došli s bývalým šéfredaktorem Vltavy Lukášem Hurníkem k současnému stavu. Pan Hurník jako hudební skladatel a teoretik a zároveň zkušený rozhlasák měl zájem na tom, aby hudba na Vltavě zněla v maximální možné kvalitě, tím jsem si jist. Ale zároveň si uvědomuji, že i zde jako v mnoha jiných věcech jde o kompromis a ten může mít více podob. Ing. Straňák mi předestřel některá rizika případných úprav. Jedno z nich spočívá v tom, že při vyšší slyšitelnosti tichých pasáží se se laicky řečeno zvýší šum. To poznají zejména ti, kdo poslouchají na kvalitních přijímačích v prostředí bez zvukových ruchů. Nic zkrátka není ideální a stále se hledá optimální cesta, která by byla přijatelná pro co největší počet posluchačů.

Váš dopis i své poznámky jsem konzultoval i s šéfredaktorkou Vltavy Jaroslavou Haladovou. Sdělila mi, že již je s Vámi ve spojení redaktorka Alena Maršíková Michálková. Je dobře, že se díky Vašemu podnětu soustředí pozornost redakce a technické podpory na tento důležitý faktor vysílání.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

Spustit audio