Nižší úroveň sklizně brambor může vyvážit jejich kvalita, říká ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod
Pěstitel udělá všechno, co je v jeho silách, vybere kvalitní sadbu, dobře ošetřuje, do jeho snažení ale vždy promluví počasí. „V případě brambor letos chyběla k tomu, aby se dotáhla poslední část výnosu, voda, což se určitě projeví nižší sklizní,“ říká ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod inženýr Jaroslav Čepl.
Brambory jsou plodina, které se vyjma extrémů daří na celé zeměkouli. „Jsou skromné, mnohdy se spokojí s málem,“ konstatuje odborník z Vysočiny: „Nejvíce jim samozřejmě prospívají kvalitní humózní půdy se zásobou základních živin.“
Při sázení je vhodné brambory střídat s jinou zeleninou, aby se půda nevyčerpala. Hlavně tím ale zabráníme výskytu karanténních chorob a škůdců, jako je např. háďátko. „Měly by rotovat z místa na místo ideálně ve třech, čtyřech letech,“ doplňuje inženýr Čepl.
„Brambory jsou skromné, mnohdy se spokojí s málem.“
Jaroslav Čepl, ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod
Skladovat bychom měli brambory na chladném a tmavém místě. „Ideální je dobrý sklep s teplotou okolo čtyř stupňů. To pak vydrží do května, někdy i déle,“ ujišťuje Jaroslav Čepl.
Na posluchačský dotaz, proč bývají kupované brambory zelené pod slupkou, odpověděl, že je to právě nevhodným skladováním a způsobem prodeje, kdy na ně v obchodech svítí nevhodné světlo. Takové brambory by se neměly konzumovat, protože se v nich hromadí alkaloid solanin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
