Nová platforma pro nákup plynu by mohla zajistit větší stabilitu. Díky agregaci poptávky můžeme usilovat o lepší ceny, myslí si náměstek Neděla

„Platforma pro společné nákupy plynu byla jedním z cílů českého předsednictví, který se nám podařilo ukotvit,“ popisuje René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu. O podobné platformě se podle něj mluvilo už v roce 2014, tehdy se ji ale ještě ukotvit nepodařilo.

Čtěte také

Evropa nahrazuje dodávky energií z Ruska zkapalněným zemním plynem. Jeho nabídka je ale stále omezená, míní ekonomka

O účast v platformě měly od začátku zájem i firmy. „V České republice byl ze začátku zájem výrazný. Platforma mohla sloužit jako dlouhodobý kontrakt pro chráněné skupiny zákazníků,“ nastiňuje Neděla původní záměr. „Kvůli evropské legislativě se dospělo k závěru, že to bohužel nemůže být na dlouhodobější kontrakt, ale čistě jenom na následující zimu.“

„Změna zájem některých firem samozřejmě trošku utlumila. Nicméně díky tomu, že se podařilo uspořádat asi tři nebo čtyři kulaté stoly, tak náš cíl, že máme přes platformu poptat minimálně 15 procent spotřeby zásobníků, byl třikrát naplněn, což je pozitivní,“ dodává náměstek.

„Pro nás je to doplňkové, protože je to relativně malý objem a je jenom pro letošní a příští rok. Účastníme se, abychom si vyzkoušeli, jak ten mechanismus bude fungovat,“ rozebírá Martin Pacovský, předseda představenstva Pražské plynárenské. „Platforma je navíc dobrovolná, účastnit se můžeme, ale na závěr se můžeme rozhodnout, jestli ten objem koupíme, nebo ne.“

Energetická seznamka

Uvažovaný objem plynu však představuje jen malý zlomek celkové roční spotřeby, která je v EU více než 300 miliard kubíků. „Je to jeden z nástrojů, které nám pomohou naplnit zásobníky v rámci celé EU,“ říká Neděla.

Toky plynu do ČR jsou slabší než před válkou, bylo by tedy vhodné aby obchodníci začali zásobníky plnit.
René Neděla

„Když platforma vznikla, tak se obchodníci v EU nebyli schopni dohodnout s partnery ze třetích zemí,“ dodává. Díky agregaci poptávky je však podle něj pak možné usilovat o lepší cenu, platforma by však primárně měla zajišťovat lepší stabilitu.

„Je to spíš taková energetická seznamka, aby se tam potkala nabídka s poptávkou, ale já bych si představoval nějaký mechanismus, který bude dlouhodobější,“ uvažuje Pacovský nad problémy představené platformy.

Plnění zásobníků stagnuje

Firma proto stále vyjednává o dalších dodávkách samostatně. „Jsem přesvědčen, že budoucnost mají dlouhodobé kontrakty. Česká republika nebo i Pražská plynárenská by si zasloužily nějaký dlouhodobější kontrakt, který by znamenal stabilitu dodávek,“ popisuje Pacovský. „Kontrakt na nějaký čas, na nějakou část spotřeby České republiky, by byl optimálním řešením.“

Čtěte také

RADIOžURNáL

Nárůst cen plynu neočekávám. Roli hraje i ochota najít náhradu za ruský plyn, vysvětluje odborník

Ministr Síkela navíc nedávno oznámil, že české zásobníky jsou nyní naplněné přibližně z poloviny, jejich plnění však doposud v podstatě nezačalo. „Už by bylo velmi vhodné, aby obchodníci začali plyn vtláčet, protože toky do České republiky a do celé EU, nejsou tak výrazné jako před válkou na Ukrajině,“ myslí si Neděla. „Doba nutná pro naplnění tak bude delší.“

Stát však nemá na obchodníky s plynem příliš velký vliv, nemůže je tedy k plnění nutit. „Během loňského nouzového stavu jsme vymysleli motivační mechanismus. Firmám jsme dávali bonus za natlačení plynu, takže možnosti existují, ale není to tak jednoduché,“ vysvětluje náměstek. „Na druhou stranu všechna kapacita je vykoupena, obchodníci chtějí zásobníky naplnit.“

V celém pořadu se také dozvíte, jaké byly české ceny plynu v porovnání se zbytkem Evropy nebo jak a kdy by se mohly ceny plynu snížit či jak mohou dlouhodobé kontrakty na dodávky plynu odporovat plánům EU na uhlíkovou neutralitu. Provází Lukáš Pavlíček.