O bílé paní, pokladu a světýlku. Vydejte se po stopách pověstí v Žamberku

Proč má Žamberk ve znaku kance a orlici? Kde se prý dodnes ukrývá poklad? Jak to bylo se žamberským upírem nebo s milenci u kapličky Pod Suticí? V Žamberku mají řadu zajímavých legend a pověstí.

První z pověstí se týká městského znaku. Ten je možné vidět na řadě míst v Žamberku, včetně půvabné klasicistní radnice z počátku 19. století. Orlice se prý do znaku města dostala už v 15. století jednoduše tím, že byla součástí erbu majitele panství Jindřicha Minsterberského.

Co ale ten kanec? K tomu se váže hned několik pověstí. Jedna z nich říká, že se z okna žamberského zámku dívala zámecká paní a zalíbil se jí nečekaný výjev, kdy divoká orlice sedla na záda divočáka. Druhá verze mluví o obrovské orlici, která dokázala kdesi z louky u Žamberka odnést v drápech malé divoké prase.

Bílá paní ze zámeckého parku

K žamberskému zámku patří i další pověsti. Třeba zase o znaku. Tentokrát o tom, který se objevuje nad barokním portálem nebo nad bránou oddělující zámek od města. Jedná se o erb rodu Bubnů z Litic. Objevuje se v něm buben a lev. Ten odkazuje na jednoho ze slavných představitelů rodu, Heřmana z Bubna, který měl mít podle legendy místo běžného domácího mazlíčka vycvičeného lva, který ho poslouchal na slovo. A buben? To je zase další pověst…

Zámecký park v Žamberku je tajemný

Podle ní se jedna ze šlechtičen tohoto rodu zamilovala do obyčejného vojáka – bubeníka. Rodiče jejich lásce nepřáli, ale ona je neposlechla a se svým vyvoleným utekla. Její otec pak zaútočil se svým vojskem a usmířil ho až klíč, který jeho dcera poslala po svém malém synovi, který se jí mezitím narodil. To jejího otce obměkčilo.

Další pověst se pak váže k parku žamberského zámku. Mluví o podivné paní v bílém, která se zjevuje v parku neposlušným dětem. Říká se jí Teréz.

Upír, poklad a tajemná světýlka

Další strašidelnou žamberskou pověstí je ta o upírovi. Žil prý kdysi dávno v blízkosti kostela sv. Václava v dobách, kdy se tam ještě rozprostíral hřbitov. Podle jedné verze pověsti po smrti zmizel z rakve a vysmíval se těm, kteří ji v tu chvíli nesli na zádech. Aby dostál klidu, museli pak jeho hlavu oddělit od těla a na hrob mu položit tři křížky z březové kůry.

Ještě děsivější je pak legenda o světýlku, které se zjevovalo v části Žamberk, které se říkávalo „na spilkách“. Tam prý podivné světýlko putovalo kolem chalup, a kde se zastavilo, zemřel někdo na mor.

Nejznámější žamberskou pověstí je ta o rybách v Rokytence, které byly tak chutné, že císař Ferdinand III. pod hrozbou smrti zakázal jejich lov prostým lidem. Od té doby se řeka zamykala na klíč.

Jiné pověsti se týkají třeba osob poustevníků. Jeden z nich žil nedaleko dnešní kapličky na kopci zvaném Rozárka. Ke kapličce Pod Suticí, se zase váže legenda o nešťastná lásce. Další zajímavou pověstí je ta o pokladu. Kde přesně se v Žamberku nachází, ale nikdo neví. Poradit prý může chladné modré světýlko.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.