Oběti nehod v lednu a únoru: Meziročně citelný nárůst

12. březen 2020 11:59

V Česku se za první dva letošní měsíce zvýšil počet tragických nehod oproti loňsku. Přibylo 18 mrtvých na celkem 70. Jaké jsou příčiny? A řešení? Odpovídá šéf Besipu.

Češi na silnicích bourají méně, nehody ale čím dál častěji končí tragicky. Vyplývá to z předběžných policejních statistik za leden a únor 2020. Podle nich zemřelo při vážných haváriích na silnicích celkem 70 lidí. To je o 18 obětí víc než za stejné období loni. Kde jsou hlavní příčiny a co by se s tím dalo dělat? Jak si tyto okolnosti vysvětluje Besip, který se v Česku snaží snížit nehodovost. Na otázky Radiožurnálu odpovídal šéf Besipu Tomáš Neřold.

Čtěte také

Proč je letos obětí nehod víc, jak si to vysvětlujete?

"V prvních dvou měsících se nepodařilo navázat na loňský začátek roku, kdy to vypadalo velmi slibně a meziročně nám ty nehody klesaly. Proč? Na to není určitě jedna úplně jednoduchá odpověď. Pokud se bavíme o vlivu počasí na nehodovost, tak ono je to bohužel spíše obráceně. Tedy pokud jsou ty podmínky horší a zima, tak těch tragických nehod je méně. Je možná více třeba 'ťukanců', ale máme na silnici mnohem více chodců, cyklistů, zranitelných účastníků. Jakmile je teplo, je větší intenzita provozu. Právě třeba chodci, často chodci senioři, bohužel byli obětmi více v tom letošním lednu. Přeneslo se to i do února a tam je potom ten nárůst. Je za tím samozřejmě často nepozornost řidičů a agresivní jízda."

Už několik let se mluví o tom, že nejčastějším důvodem, proč řidiči bourají, je nepozornost za volantem nebo třeba nepřiměřená rychlost. Proč to Češi podle vás stále porušují?

"Češi nejsou nijak specifickou skupinou nebo že by byli jiní než ostatní řidiči v Evropě. Ten trend je bohužel všude takový, že je tlak na to pořád být online. Lidé to vnímají tak, že musejí pořád komunikovat. Navíc to nevěnování se řízení souvisí i s únavou a samozřejmě s navyšující se intenzitou provozu. Je problém to, že lidé nedokážou oddělit od sebe to, že řídí a věnovat se stoprocentně té aktivitě. Na to je třeba působit a bude to asi běh na delší trať. Samozřejmě krátkodobě ty recepty mohou být v nějaké trošku ostřejší represi," říká Tomáš Neřold a pokračuje.

"Pokud jde o nepřiměřenou rychlost, tam bych řekl, že už od těch zemí, kde mají nízkou nehodovost, se lišíme. Tam opravdu je u nás pořád příliš vysoké procento řidičů, kteří jezdí agresivně. Ignorují tu rychlost jako hlavní faktor nebezpečného řízení."

Čtěte také

Úseky častých dopravních nehod jsou dnes běžně označené výstražným dopravním značením. Navrhovali byste ještě nějaká další opatření, která by zabránila tragickým nehodám?

"Určitě. My se vždy bavíme hodně o řidičích, ale není to tak, že řidiči samy o sobě chtějí ty nehody páchat nebo za všechno může vždy řidič. Zkrátka ta bezpečná infrastruktura, bezpečná silnice mu může hodně pomoci. Je to například rozšíření předjížděcích pruhů na komunikacích první a druhé třídy, kde jsou větší intenzity, kde řidič potom předjíždí a přejíždí do protisměru, hazarduje, jakmile tam má více možnost více předjíždět na tom dvoupruhu do kopce. A naopak, ta místa, kde rozhodně nechceme, aby předjížděl, kde je to vysoké riziko máme třeba oddělené tzv. balisety nebo jakýmkoli měkkým oddělením, aby to řidiče alespoň psychologicky nepustilo do protisměru. To jsou dobrá opatření. Je to označování kritických zatáček, svodidla před stromy jsou zásadní. Nám spousta nehod končí vyjetím ze silnice a srážkou se stromem. Mohlo by tam být více svodidel atd."

autoři: Luděk Hubáček , ZV
Spustit audio