Objevovat krásu netradičních zvuků

První dubnovou středu - 3. dubna - dokonce vznikne audiomost propojující prostřednictvím rozhlasu tři koncerty v Praze a Olomouci. Nevšední projekt Hudba k siréně přibližuje pro Týdeník Rozhlas Eva Kesslová, ředitelka Orchestru BERG, který projekt organizuje.

Jak vznikl nápad uspořádat mikrokoncerty ke zkoušce sirén?

Orchestr BERG se vedle provádění současné hudby věnuje i zvukovému hledačství ve všech formách. Kromě nejrůznějších zvukových experimentů nebo kreativních vzdělávacích projektů jsme uskutečnili řadu zvukových procházek. Odtud už je blízko ke koncertům, kde se pracuje s reálným zvukem okolí, třeba právě se sirénou. Mluvili jsme o tom řadu let, než jsme se k tomu odhodlali. Přece jen je to docela náročné na organizaci. Máme ovšem báječného partnera, kterým je Český rozhlas - o tom, že by se všechny koncerty vysílaly v přímém přenosu, se nám na začátku ani nesnilo! Právě rozhlas dodává celému projektu obrovské kouzlo něčeho, co je „tady a teď. Za oknem slyšíte sirénu a v rozhlase k tomu probíhá speciální koncert.

Co je smyslem projektu Hudba k siréně?

Myslím, že je to jeden z projektů, které jsou tak hravé, že dokážou zaujmout mnohem víc lidí než obyčejný koncert. A to je obrovsky cenné - rádi bychom pomáhali ostatním objevovat krásu netradičních zvuků. Současná hudba se tak dostane i k lidem, kteří by na večerní koncert třeba nikdy nepřišli. Myslím, že takový zážitek je obrovsky obohacující. Dalším efektem je osvěta. Jestlipak například víte, že pokud zní siréna rovným tónem, jde jen o zkoušku? Ovšem pokud její zvuk začne kolísat, znamená to nějaké nebezpečí a je třeba jednat.

To jsem netušila. Jak vlastně probíhají zkoušky sirén v jiných zemích?

Sirény fungují i v zahraničí jako součást záchranného systému obyvatelstva. Někde se zkouší každý měsíc jako u nás, jinde méně často. Například ve Francii teď mají kvůli přechodu na nový software dokonce tři „sbory“ sirén - na severu začínají v 11.55, centrální oblast ve 12.00 a na jihu následují ve 12.05. A zrovna tam testují také každou první středu v měsíci. Ale až díky našemu projektu jsem se třeba dozvěděla o tom, že v Marseille probíhají na náměstí před budovou opery ke zkoušce sirén nejrůznější divadelní představení.

Co zkouška sirén zvukově pro skladatele představuje?

Mnozí skladatelé sirény poslouchají jako unikátní koncert. A nejen oni. Rada lidí zkoušku sirén poslouchá pravidelně, sdružují se i ve speciální skupině na Facebooku. Je úžasné se na chvíli uprostřed dne zastavit a soustředit se jen na ten zvuk. Na každém místě totiž zní jinak, podle konstelace domů v okolí či umístění sirén. A skvělé je, že každý skladatel se sirénou zatím pracuje trochu jinak. Ostatně siréna původně vznikla jako hudební nástroj!

Podle čeho si vybíráte jednotlivá místa koncertů?

Místa koncertů vybíráme společně se skladateli podle toho, jaký mají záměr. Někdo chce mít sirénu blízko, někdo ji potřebuje z dálky, jiný chce, aby bylo slyšet několik sirén najednou... A my pak hledáme ideální místo a partnerskou instituci.

Jaký ohlas měl první koncert projektu, který proběhl 6. března v aule pražské filozofické fakulty?

Velká aula byla nabitá a ohlasy na místě byly ohromné. V další vlně nás pak ještě neskutečně potěšily reakce z živého vysílání na stanici Vltava i z živého videopřenosu na Facebooku. Díky tomu víme, že všechna ta práce na několikaminutovém zážitku dává smysl.

V rámci dalšího koncertu třetího dubna dokonce vznikne audiomost na trase Olomouc-Praha. Jak se všechny tři koncerty v Českém rozhlase propojí?

Dubnový koncert bude unikátní. Tři paralelní koncerty jsou koncipované tak, že při jejich propojení díky živému rozhlasovému vysílání vznikne čtvrtý koncert. S nápadem přišel skladatel Jan Trojan, který pracuje v Českém rozhlase a ví, jak se rozhlasové médium dá využít. Posluchači tak uslyší všechna místa najednou.

Jak dlouho chcete tyto koncerty pořádat? Kolik skladatelů jste například oslovili?

Hudbu k siréně plánujeme minimálně do konce roku 2020, v tuto chvíli máme domluvu s téměř dvěma desítkami skladatelů. Většina z nich skladby teprve píše, nebo bude psát, někteří ještě přemýšlejí o samotném konceptu a místě. O tom přesně současná hudba je -vzniká tady a teď v reakci na zážitky, které třeba teprve nastanou.

Skladby je možné také slyšet jen „tady a teď“, anebo se budou ještě opakovat?

Například skladbu, kterou budeme premiérovat 5. června na pražském Gymnáziu Jana Keplera, bychom chtěli poslat do světa. Ale i další skladby je možné vyslat do dalších institucí v České republice, které o to projeví zájem. Všude jinde to bude o dost jednodušší, protože se nemusí řešit přímý přenos.