Obliba kyberpunku poukazuje na krizi představivosti, říká kulturní teoretik Steven Shaviro

Souhlasil byste s tím, že nám vědeckofantastická tvorba pomáhá představovat si budoucnost?

Chápáno velmi široce ano, ale s jistými výhradami. Zaprvé nám sci-fi nepomáhá budoucnost předpovídat. Neříká „tak a tak to dopadne“. Ukazuje potenciality, budoucí možnosti. Mým oblíbeným příkladem je práce britského spisovatele Johna Brunnera, který v 60. a 70. letech napsal čtyři romány. V nich předestřel čtyři různé budoucnosti, které mohou čekat Spojené státy: environmentální katastrofu, přelidnění, medializaci násilí a tak podobně. Brenner tedy vzal problémy, které lidi ve své době cítili, a na jejich základě si představil možné dráhy vývoje. Jsou to velmi silné fantazie. Když si je přečtete dnes, tak konkrétní technologie samozřejmě neodhadl, ale jinak stále relevantní jsou – právě proto, jakým způsobem zesilují velké společenské problémy, které tu stále máme.

Dalším slavným případem je William Gibson, autor románu Neuromancer, zakládajícího cyberpunkového díla. Vykresluje v něm budoucnost plnou technologického rozvoje, vylepšování lidí, ale i silného korporátního dohledu. Přesto sám Gibson uznal, že se mu nepovedlo předpovědět mobilní telefony. Abyste se ve světě Neuromancera připojili do kyberprostoru, musíte nejdřív najít pevný terminál. Ale znovu: důležité nejsou detaily, ale obecnější atmosféra daného světa.

Steven Shaviro

Steven Shaviro je kulturní kritik, filozof a teoretik filmu. Bloguje pod značkou Pinnochio Theory, ve svých knihách řeší vědeckofantastickou literaturu, propojuje film a filozofii nebo nová média. Učí na státní univerzitě ve Wayne.

Bavili jsme se o krizi představivosti. Nemůže být cestou ven odzápadnění sci-fi kánonu? Myslím tím skutečně propracované a původní příběhy z jiných míst, ne jen orientalistická exotika, se kterou je kyberpunk dost spjatý taky.

Jednou z věcí, která se ve sci-fi světě mění, je, že zásadně přibývá děl, jejichž autory a autorkami jsou ženy, gayové, lesby, trans lidé, lidé jiné než bílé barvy pleti. Taky se do angličtiny překládá víc a víc vědeckofantastické literatury z jiných částí světa. Máme antologie z Číny, Afriky, Latinské Ameriky. Rozšiřují náš smysl pro to, co je vůbec možné, co si lze představit. Třeba z čínské sci-fi se toho přeložilo do angličtiny v posledních deseti letech víc než za celou dobu předtím. To je ohromně důležitý posun.

Proč nás stále tak fascinuje kyberpunk a co s tím má do činění afrofuturismus? A jak souvisí krajní pravice a vědeckofantastické dystopie? Poslechněte si celý rozhovor.