Ochrana přírody se kvůli současné situaci potýká s nedostatkem peněz

Záchranné stanice se za běžných podmínek musejí velice snažit, aby od veřejnosti získaly peníze pro záchranu zraněných a handicapovaných volně žijících zvířat. Podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody teď ale například nemůžou pořádat akce pro veřejnost.

Čtěte také

Evropa má kvůli koronaviru lepší emise, neřešené problémy životního prostředí ale zůstávají

Ministerstvo životního prostředí sice objem financí na podporu záchranných stanic navýšilo, ale to podle Stýbla náklady na jejich provoz nepokryje. „Propady financování jsou už teď zřetelné. Nejděsivější příklad je z ústeckého kraje, kde se pro tento rok rozhodli úplně zrušit dotace. Tím zrušili dotace i záchranné stanici Falco, která je na nich velmi závislá. Je možné, že tato stanice nepřežije ani tento rok,“ smutně konstatuje Stýblo.

Vyzýváme veřejnost, aby nám pomohla. Máme veřejnou sbírku Zvíře v nouzi. Každý může přispět na záchranu handicapovaných živočichů a může si vybrat konkrétní záchrannou stanici, které chce přispět.


Petr Stýblo

Podle Ministerstva životního prostředí je ještě příliš brzy na hodnocení dopadu koronavirové epidemie na českou přírodu. Na ochraně přírody v Česku se nic zásadního nemění, jen se odložily některé povinnosti, které mají příjemci dotací, případně se posunuly termíny povinných hlášení. V důsledku toho se například přesná data o odpadech nebo znečištění ovzduší dozvíme se tříměsíčním zpožděním.

Veřejnost ale i v době nouzového stavu o ochranu přírody zájem má. Podle Ondřeje Charváta, mluvčího Ministerstva životního prostředí, například data z programu Nová zelená úsporám ukazují nárůst o 30 % jak v počtu žádostí, tak v objemu požadovaných prostředků. „Lidé pravděpodobně využili všeobecné karantény pro přípravy projektů a žádostí,“ odhaduje Charvát.

Čtěte také

V Africe je méně turistů, tedy i peněz na ochranu přírody. Roste pytláctví, zvířata jsou nepřímou obětí pandemie

Přírodě pomáhá i samotné omezení cestovního ruchu. To může být naprosto zásadní v některých zvláště chráněných územích. Žijí tam totiž živočichové, kteří se teď na jaře rozmnožují a starají se o novou generaci. Potřebují ticho a klid.

Uzavření hranic

Například Národní park Podyjí jako další výrazný problém pociťuje uzavření hranic. „Pokud nedojde ke zmírnění opatření, může současná situace zkomplikovat společný výzkum nebo monitoring zvířat a rostlin,“ říká David Grossman, asistent ředitele správy parku. „Zatím stále spolupracujeme s našimi partnery z rakouského národního parku Thayatal. Veškerá komunikace ale probíhá přes telefon a emaily. A to společnou práci v terénu dlouhodobě nahradit nemůže.“