Ochranné prostředky českých bankovek se za posledních 30 let zdokonalily. Některé uvidíte jen při určitém úhlu nebo světle
Před 30 lety vznikla z československé koruny česká měna. A přestože grafický návrh Oldřicha Kulhánka je stále stejný, samotné bankovky jsou jiné. Mají více ochranných prvků a jsou lépe zabezpečeny proti padělání než v 90. letech. Například změny barev vidíme, jen když bankovku naklopíme.
Před námi leží dvě stejné tisícikoruny - alespoň na první pohled to tak vypadá, které ale dělí 30 let.
„Tam, kde se liší barevně po naklopení, je právě metalický proužek,“ vysvětluje Jan Mayer, ředitel odboru ochrany platidel České národní banky. „Původní verze byla čistě stříbrná, zatímco ta nová širší mění i po naklopení barvu.“
Peníze pod světlem
Objevuje se tam i taková zelená barva. Dvě bankovky dáme proti světlu: „Když se podíváte do té kupónové části, to znamená do toho prázdného bílého místa na bankovce, tak uvidíte vodoznak, který koresponduje s osobností na přední straně bankovky,“ pokračuje Jan Mayer. Tou osobností je v tomto případě František Palacký.
„U starší verze bankovky vidíte, že vodoznaku chybí nominální hodnota tisíc korun a u té nové bankovky přibyl ještě lipový lístek,“ prozrazuje Jan Mayer.
Na nové bankovce je sedm ochranných prvků, kolik jich je na té 30 let staré? „Myslím si, že to bude velmi podobné. Ale v dnešní době je potřeba dodávat na bankovky měnicí se barvy a tak dále, které znesnadňují práci padělatelů na jednoduchých zařízeních,“ doplňuje Jiří Rott, který je v České národní bance odborníkem na ochranu platidel.
Ochrana, kterou běžné oko nevidí
A pak jsou tady ještě speciální prvky, které jsou na bankovce vidět už pod ultrafialovým nebo infračerveným zářením. Nejdříve se podíváme na tisícikorunovou bankovku z roku 1993 pod ultrafialovou lampou, najednou je krásně vidět žlutá barva.
„Vidíme určité části obrazce tiskového vzorce, které se pod tím ultrafialovým světlem zvýrazní a jsou dobře viditelné,“ popisuje Jiří Rott.
Číslo tisíc z poloviny zežloutlo a druhá polovina zůstala černá. U nové bankovky je vidět daleko více žluté barvy, navíc v rozích jsou speciální symboly viditelné pod UV lampou.
Mezi další viditelné ochranné prvky patří tisková značka, iridiscentní dvojbarevný pruh a pohmat, kterým můžeme v určitých partiích cítit nános barvy. Ten vzniká takzvaným hlubotiskem, což je speciální tisková technika, tou jsou tištěny pouze části na lícní straně.
„V závislosti na naklopení bankovky je vidět právě proměnlivost barvy,“ komentuje Jan Mayer, když manipuluje s pětitisícovou bankovkou, a „zeleno-zlatá, která se mění.“
Drahé bankovky
Když je vodorovně, je vidět taková zelenkavá barva, když ji natočíme jakoby kolmo, tak se promění, a znak je hnědý.
„Opticky proměnlivá barva je velice finančně náročná nejen na našich bankovkách, ale i na ostatních bankovkách. Malá tisková část je tištěná touto speciální barvou,“ ví Jan Mayer.
Všechny platné české bankovky mají široký proužek, s výjimkou pětitisícovky, která může mít i proužek úzký.
Související
-
České nemocnice budou monitorovat termokamery. Jak fungují a nedají se zneužít?
Termokamery jsou další moderní technologií, kterou chce vláda bojovat proti šíření koronaviru. Co si od nich odborníci slibují a jaká rizika jejich zavedení může přinést?
-
Robot, který zatočí i s koronavirem. Jeho speciální UV světlo vymýtí až 99,99 % virů a bakterií
Jak bojovat s koronavirem uvnitř budov? Na mnichovském letišti nebo londýnském Heathrow používají autonomní roboty, kteří své okolí „ozařují“ UV světlem.
