Ochranu přírody máme top kvality, problém je ten zbytek. Přibyde národní park Křivoklátsko?
Národní parky jsou výkladními skříněmi geomorfologie, fauny i flóry daného státu. Nejstarší Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963, v roce 1991 přibyla Šumava a Podyjí, nejmladší Národní park České Švýcarsko následoval o devět let později. S novou vládou a jejími programovými prioritami se znovu mluví o zavedení nového národního parku a nejblíž jsou tomu na Křivoklátsku, kde politická i společenská objednávka po deseti letech debat sílí.
Přestože se už delší dobu mluví kromě Křivoklátska i o Jeseníkách, mezi další území, které je třeba významným způsobem chránit, se probojoval nepochopitelně přehlížený soutok Moravy a Dyje – komplex nivních lesů a periodicky zaplavovaných tůní – takzvaná Moravská Amazonie.
Co se týká Jeseníků, území bylo vyhodnoceno jako velmi perspektivní z ochranářského hlediska. Charakterem se ale poměrně podobá území Krkonoš a navíc nabízí téměř výhradně smrkovou monokulturu, což spolu s kůrovcem souvisí s bolestnou zkušeností ze Šumavy, která byla často ideologicky zneužívána,“ vysvětluje náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny ministryně životního prostředí Vladimír Dolejský, proč se v prioritách rezortu dostalo do popředí Křivoklátsko a soutok dvou moravských řek.
Čtěte také
„Oblast soutoku Moravy a Dyje je nížinná a tady hlavní princip národního parku – čili bezzásahovost – může vyvolat i krizi biodiverzity. Tady tu správnou kategorii velkoplošného chráněného území ještě hledáme,“ přikládá pohled na nejjižnější cíp Moravy Vladimír Dolejský. Na Křivoklátsku jsou k vyhlášení národního parku nejblíže, a to i přesto, že stále existují hlasy místních samospráv, které mají za to, že momentální forma ochrany v podobě CHKO bohatě stačí.
„Příprava a vyhlašování národních parků je několikaletá záležitost a to je dobře, protože společenská objednávka je zásadní. Proces vyhlašování musí akceptovat společnost, potom je to udržitelné a snižuje se množství konfliktů na daném území,“ říká Dolejší s tím, že národní parky tvoří 1,5% českého území, přes polovinu území zabírá zemědělská krajina, na 34% jsou lesy a 11% zabírá urbánní krajina. Opravdovou bezzásahovou divočinu jsme vytlačili na 0,3% našeho území, kromě kvalitní ochrany přírody se proto musíme čím dál víc zajímat o to, co se děje na hospodářsky využívané většině.
Jak se rodí národní park? Jaké jsou rozdíly v organizaci CHKO a národních parků? Proč Moravská Amazonie hledá ten správný status ochrany? Jak jsme na tom s kvalitou ochrany přírody a co se děje na zbytku území? Stane se Křivoklátsko národním parkem? Poslouchejte celé Podhoubí.
Související
-
Co stojí jídlo? Ve Francii spáchá sebevraždu každý druhý den jeden zemědělec
I přes naši doslovnou závislost na potravinách je nám z velké části proces, který stojí za jejich produkcí, skrytý. Stejně tak ti, kteří stojí u zrodu potravin.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
