Očkovat se proti covidu i po prodělání covidu? Nejdříve za tři měsíce, stačit by mohla i jedna dávka

Je dobrý nápad nechat se naočkovat proti covidu-19 deset týdnů od začátku prodělaného onemocnění? To záleží na motivaci.

Z lékařského hlediska totiž není kam spěchat, protože tělo si už vytvořilo paměťovou imunitu a s ní i protilátky, které, jak potvrzují studie, vydrží i déle než tři měsíce.

Čtěte také

Hlaste se o infuzi proti vážnému průběhu covidu, vyzývají lékaři. Monoklonálních protilátek je dost

Podle imunologa profesora Vojtěcha Thona z vědeckého centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně lidem po prodělaném covidu stačí jen jedna dávka vakcíny, a to klidně až po půl roce.

„Kdo se s infekcí setkal zejména od začátku letošního roku, kdy už tu máme i novou variantu koronaviru, tak je teď chráněn. Pokud očkování vůbec potřebuje, tak až po delší době. Ideální je to odložit na podzim, kdy bude období viru maximální. Po onemocnění stačí jedna dávka vakcíny, nejsou potřeba dvě. Na to máme mezinárodní studie,“ vysvětluje Thon. 

Po onemocnění covidem-19 stačí jedna dávka vakcíny, nejsou potřeba dvě. Na to máme mezinárodní studie.
Vojtěch Thon

Pokud se člověk chce po prodělání očkovat „jen“ proto, aby nemusel podstupovat pravidelné testování na covid-19, které je po 90 dnech od prodělání nemoci nutné, tak se může nechat očkovat. Česká vakcionologická společnost doporučuje minimálně tříměsíční odstup.

Dva typy protilátek

Nedá se přitom říct, jestli jsou lepší protilátky po vakcíně, nebo prodělání nemoci. Jde totiž o dva typy protilátek, které vznikají různým způsobem.

Čtěte také

Imunolog Thon: Očkoval bych hlavně ty, kdo neměli covid a nemají protilátky. Vakcínami se plýtvá a chybí ohroženým skupinám

„To si můžeme přiblížit na způsobu jejich vzniku. Koronavirus SARS-CoV-2 se do těla dostává přes sliznici a vzniká slizniční neboli vnější imunita. Zatímco vakcína, která působí na S-protein viru, prochází svalem a vytváří vnitřní, systémovou, imunitu,“ vysvětluje vědecká redaktorka Kézrová.

Systémovou imunitu ale může vyvolat i těžší průběh nemoci. Obě varianty imunity ovšem chrání člověka před rizikovým průběhem nemoci.

A jak potvrzuje profesor Thon, dobře se doplňují: „Protilátky, které se vytváří při infekci, jsou slizniční. Pokud se porušila bariéra sliznice, tak se mohly vytvořit i sérové protilátky. Celková imunitní odpověď je namířena proti mnoha strukturám koronaviru, ne pouze proti S-proteinu, který se používá jako produkt vakcíny. Po prodělání nemoci máme daleko širší imunitní odpověď po stránce buněčné i protilátkové.“

Po prodělání nemoci máme daleko širší imunitní odpověď po stránce buněčné i protilátkové.
Vojtěch Thon

A právě to může být paradoxně důvodem, proč lidé, kteří prodělali covid, mohou mít po očkování silnější negativní reakci. Už se začínají objevovat studie, které upozorňují na určitou souvislost, ale zatím ji neprokazují, a to i proto, že vlastně vůbec nevíme, kolik lidí infekci skutečně prodělalo. Odhaduje se, že je to zhruba čtyřnásobek oficiálních čísel.

Čtěte také

Vakcína Pfizer/BioNTech by brzy mohla být i pro děti starší 12 let. Testuje se i očkování kojenců

„Pokud tělo už v sobě covidové protilátky má, pak reakce organismu po očkování může být opravdu silnější, protože spolu reagují antigen a protilátky. A může dojít k imunokomplexové reakci,“ zdůrazňuje redaktorka Kézrová.

Leccos by mohla objasnit studie zmiňovaného brněnského centra Recetox, kde už od podzimu sledují velice početnou skupinu asi 30 tisíc lidí. Nedávno jim odebrali další kontrolní vzorky, takže během pár týdnů bychom mohli vědět, kolik z nich má protilátky na covid, a to nejen v důsledku vědomého prodělání nemoci nebo očkování.

Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu. 

Rubriku Koronafokus vysíláme od pondělí do pátku v 9:15.