Od nedělního rána platí letní čas

První pokusy o změnu času v našich zemích spadají do let 1916 - 1918. Tehdy se posun času neujal, řekl Radiožurnálu Jiří Prudký, ředitel Prostějovské hvězdárny. "Druhý pokus byl v letech 1940 až 1949. Pak nastala delší pauza a teprve od roku 1979 se letní středoevropský čas používá pravidelně."

Někteří lidé změnu sotva zaregistrují, jiní ji považují za jeden z nejhorších okamžiků roku a vyrovnávají se s ní několik týdnů. Mnozí se budou ještě několik dní budit do tmy, a to je jedna z příčin, proč s letním časem nesouhlasí.

Krom toho někteří lidé z principu nemají rádi změnu, řekl Radiožurnálu psycholog Ivan Douda: "No a pak jsou někteří, kterým to asi objektivně působí potíže.To jsou takoví extrémně citliví jedinci. Část lidí zase cítí jakousi vnitřní téměř potřebu na všechno nadávat a s tím se svezou i úplně jiná témata, která se jim nelíbí, a oni si to přehrají na tu změnu času, protože ta se týká vlastně všech."

Příznivci zase většinou argumentují především energetickými úsporami. Přechod na letní čas se téměř nedotkne železniční dopravy. V noci totiž jezdí minimum osobních vlaků a žádný z nich v době mezi druhou a třetí hodinou ranní, kdy se čas posunuje. Ke zpoždění tak dojde jen u rychlíků z Brna na Břeclav a z Brna na Prahu, jak Radiožurnálu potvrdil Pavel Surý z provozního ředitelství Českých drah.

Změna času se týká také řidičů - od neděle už nemusejí celý půlrok na silnicích přes den za dobrých podmínek svítit. Policisté ale doporučují světla nevypínat ani v letním čase.