Od veřejné služby ke státnímu médiu. Plus uvádí dokumentární sérii Slovenská lekce. Poslechněte si všechny tři díly

Série začíná na jaře 2026, kdy Slovenská televize a rozhlas (STVR) propouští desítky zaměstnanců. Mezi nimi jsou i novináři a pracovníci, kteří v roce 2024 patřili k viditelným tvářím odporu proti zániku původní veřejnoprávní instituce RTVS (Rozhlas a televízia Slovenska). Právě jejich příběhy tvoří osu dokumentu.

„Slovenská lekce se ptá, co se stane s veřejnoprávním médiem, když se dostane pod dlouhodobý politický tlak, ztratí stabilní financování a jeho zaměstnanci začnou pochybovat, zda mohou svou práci dělat nezávisle,“ říká Jan Herget, vedoucí tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a dramaturg Slovenské lekce.

Čtěte také

Slovenská lekce. Poslouchejte sérii o tom, jak Fico oslabil nezávislost televize a rozhlasu

„Příběh je pro české publikum důležitý právě proto, že je nám tak blízko. Série ukazuje, že nezávislost veřejnoprávních médií se neztrácí naráz. Oslabuje se postupně, rozhodnutí po rozhodnutí,“ říká autor dokumentu Jakub Horáček. 

Dokumentární série rekonstruuje klíčové okamžiky slovenské veřejné služby od vzniku RTVS v roce 2011 přes krizi po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, rušení koncesionářských poplatků, návrh zákona o nové STVR až po protesty, stávky a propouštění zaměstnanců v roce 2026.

Nejedno překvapení

Při práci na sérii autoři mluvili především s lidmi zevnitř slovenského rozhlasu a televize. Prostor dostali řadoví zaměstnanci, novináři, lidé z bývalého i současného vedení, ale i politici, kteří u rozhodujících změn stáli, anebo dnes stojí v čele ministerstva kultury. 

„Z rozhovorů vystupuje několik opakujících se zjištění. Prvním je, že proměna slovenského veřejnoprávního média nebyla jednorázovým zlomem. Série ukazuje řetězec kroků, které na sebe postupně navazovaly: organizační změny, výměny ve vedení, spory o podobu zpravodajství, znejistění financování, narůstající politickou rétoriku proti médiím a nakonec zákon, který původní RTVS ukončil,“ popisuje autor Jakub Horáček. 

Čtěte také

Analytik: Přeměna slovenské televize je tlakem i na soukromá média, kterým nová STVR ukrojí z reklamy

Jedním z prvních důležitých momentů bylo sloučení slovenského rozhlasu a televize v roce 2011. Tehdejší ministr kultury Daniel Krajcer v dokumentu vysvětluje, proč vznik RTVS považoval za potřebnou reformu. Odmítá, že by tím otevřel cestu k pozdějšímu politickému ovládnutí instituce. Zaměstnanci ale na sloučení vzpomínají také jako na období chaosu, nejistoty a složitého spojování dvou rozdílných redakčních kultur. 

Další zlom podle oslovených aktérů nastal po nástupu Jaroslava Rezníka do čela RTVS. Bývalí zaměstnanci v dokumentu popisují změny na vedoucích místech ve zpravodajství, spory s vedením i nejistotu kolem investigativního pořadu Reportéri, jehož vysílání bylo na začátku roku 2018 pozastaveno. Právě tehdy se podle nich začala lámat důvěra části redakce ve vedení instituce.

Silně se v sérii vrací také rok 2018 a vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Dokument ukazuje, jak se celospolečenská krize promítla dovnitř RTVS. Někteří kritičtí novináři dostali výpověď, další odešli sami na protest. Série sleduje, jak tyto odchody poznamenaly reputaci veřejnoprávního média a jak posílily pocit, že část novinářů už uvnitř instituce nemá zastání. 

Čtěte také

Útok na veřejnoprávní média je útokem na demokracii. Evropská komise by měla přitvrdit, míní generální ředitel EBU

Významným tématem je také financování. Slovenská lekce se věnuje zrušení rozhlasových a televizních poplatků a ukazuje, jak může ztráta stabilního a předvídatelného financování oslabit nezávislost média veřejné služby. V rozhovorech vedených v rámci příprav dokumentu se opakovaně objevuje obava, že veřejnoprávní médium závislé na politickém rozhodování o penězích je zranitelnější vůči tlaku státu. 

Vrcholným bodem série je rok 2024. Po návratu Roberta Fica k moci představila ministryně kultury Martina Šimkovičová návrh zákona, který počítal se zrušením RTVS a vznikem nové STVR. Dokument detailně zachycuje reakci zaměstnanců: vznik skupiny, která začala organizovat odpor, hledání podpory napříč redakcemi, protestní akce i debaty o tom, zda mají zaměstnanci přistoupit ke stávce. 

Jednou z nejsilnějších scén je takzvaný černý den v RTVS, kdy zaměstnanci přišli do práce v černém oblečení. Nešlo jen o symbolický protest. Pro mnoho z nich to byl první veřejný signál, že nesouhlasí s tím, kam se médium veřejné služby posouvá. 

Třetí díl se věnuje stávkám a tomu, proč se odpor zaměstnanců nakonec nepodařilo proměnit v sílu, která by zániku RTVS zabránila.

Atentát na Roberta Fica v květnu 2024 označují někteří aktéři série za „černou labuť“, která změnila atmosféru ve společnosti i uvnitř stávkového výboru. Protestní aktivity se utlumily a zaměstnanci řešili, zda je možné v tak vypjaté situaci pokračovat v nátlaku. 

Čtěte také

Veřejnoprávní média jsou jako očkování. Společnosti se vyplatí, i když je nesleduje každý, říká Němcová Tejkalová

Série končí tam, kde začíná: u výpovědí na jaře 2026. Podle dokumentu mají ze STVR odejít i lidé spojení se stávkovým výborem a další kritičtí zaměstnanci.

Oni sami v rozhovorech mluví o pomstě za protesty. Vedení instituce naopak kroky vysvětluje jako organizační změny a personální rozhodnutí vycházející z auditu.

Veřejnoprávní média pod tlakem státu

Slovenská lekce nevypráví jen historii jedné instituce. Ukazuje obecnější mechanismus, kterým se veřejnoprávní médium může začít měnit ve státem ovládanou strukturu. Ne vždy jde o okamžité umlčení redakcí. Někdy stačí postupné oslabování pojistek: změnit vedení, zpochybnit financování, vyčerpat kritické zaměstnance, vytvořit atmosféru nejistoty a veřejnou službu začít popisovat jako politický problém. 

„Série není varováním před jedním konkrétním zákonem. Je varováním před představou, že veřejnoprávní média se ubrání sama. Veřejná služba potřebuje pravidla, stabilní financování a lidi, kteří jsou ochotni se ozvat v době, kdy je ohrožena nezávislost a fungování médií veřejné služby,“ říká dramaturg série Jan Herget. 

Právě proto dokument používá slovenský příběh jako lekci i pro české publikum. Ukazuje, jak křehká může být nezávislost veřejnoprávních médií ve chvíli, kdy se stanou předmětem politického boje.

Slovenská lekce je už v aplikaci a na webu mujRozhlas a v dalších pocastových platformách.