Oheň, pískovce Českého Švýcarska a první návštěva pralesů, které rostly, když bylo uhlí ještě zelené

26. září 2022

Oheň a pískovcové skály Českého Švýcarska (4:08) – Příběhy hvězd: Podivuhodná hvězda Mira Ceti (21:21) – Když bylo ještě uhlí zelené, 1. část: Prvohorní pralesy (26:06)

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, kolik mravenců připadá na jednoho každého obyvatele naší planety, povíme si něco málo o návratu gepardů do indické přírody, kde kdysi žili, ale byli vyhubeni, zmíníme se o objevu krásné antické mozaikové podlahy v Pásmu Gazy nedaleko izraelské hranice, představíme vám kosmický program, který má na povrch Měsíce vysadit arabské lunární vozítko Rašíd a na závěr vám prozradíme, jak přišla marsovská sonda InSight na to, že na povrch rudé planety dopadlo několik velkých meteoroidů; nechaly po sobě krátery, které se už podařilo objevit z oběžné dráhy.

Plameny a skály Českého Švýcarska

České Švýcarsko: Hluboký důl a prostor pod Pravčickou bránou

Rozsáhlý požár, který v létě zasáhl Národní park České Švýcarsko, způsobil velké škody na majetku i přírodě. Vidět je to především na zničeném porostu; obnova lesů potrvá dlouho – ale jednou tu zase budou. Jiné škody jsou bohužel nevratné. Plameny totiž na mnoha místech ožehly i skalní stěny. Kdyby se jednalo o žulu nebo čedič, asi by to nikoho příliš nevzrušilo. Pískovce jsou však proti žáru podstatně méně odolné. Jak působí oheň na povrch pískovcových skal, co se s ním v žáru děje – a hrozí kvůli požárům zánik i některým známým pískovcovým útvarům?

České Švýcarsko: Hluboký důl a prostor pod Pravčickou bránou

Asi jediným českým vědcem, který se kdy vlivem ohně na povrch pískovcových skal po odborné stránce zabýval, je Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Jak nám prozradil, pískovcové skály mají na svém povrchu sice pevnou, ale často nepříliš silnou krustu. Z čeho ta „skořápka“ je a jak vzniká? Co se s ní stane, když ji zasáhne žár lesního požáru? Jak hluboko žár pronikne? A jak dopadly ohněm zasažené skály Českého Švýcarska?

Uhlotvorné pralesy našich prvohor, 1. část

Kdysi bylo všechno uhlí zelené. Mělo podobu vlhkých bažinatých pralesů, které hojně rostly i na našem území. Je to ale opravdu hodně dávno. Pralesy a také jezera mladších prvohor jsou tématem nové výpravné publikace z nakladatelství Academia, kterou budeme listovat nejen v příštích minutách, ale také v jednom či dvou následujících vydáních našeho pořadu. Více než o knihu samotnou nám pochopitelně půjde o ty pralesy, o kterých toho víme čím dál víc. I když je pochopitelně na vlastní oči nikdy nespatříme. 

Prvohorní obojživelník Sauropleura scalaris

Na návštěvu našich dávných uhlotvorných pralesů se vydáme spolu s paleontologem Stanislavem Opluštilem z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Budeme si povídat o pozůstatcích života, který bujel v období permokarbonu, tedy v mladších prvohorách nebo chcete-li – mladším paleozoiku. Zmíněné období zahrnuje dva geologické útvary. Starší karbon začíná před 359 miliony lety; hranice mezi karbonem a permem leží 299 milionů let před současností a konec permu spadá přibližně do doby před 251 miliony lety. Čím je toto období tak významné, že si zasloužilo vlastní knihu? Do jaké míry se přesličky, plavuně a kapradiny prvohorních lesů podobaly těm současným? Jak se nám daří rekonstruovat jejich vzhled?

Spustit audio

Související